6. 11. 2006
Čeští a němečtí zelení se chystají požádat českou vládu, aby přehodnotila souhlas s výstavbou jezu na Labi v Děčíně. Vedle už dříve předkládaných argumentů týkajících se nevratnosti investice ve výši 117 milionů eur předloží i klimatologické prognózy. Podle nich ubude do roku 2100 v Německu srážek až o třetinu, čímž výrazně klesne počet dnů v roce s hloubkou splavnosti Labe 160 centimetrů.
Německá vláda Česku slíbila, že zhruba pětisetkilometrový úsek německého Labe bude dosahovat této hloubky celý rok. Podle Franka Wechsunga z Postupimského institutu pro výzkum následků klimatických změn je tento slib nesplnitelný, čím dál častěji bude hrozit, že lodi budou dřít o dno. „Výpočty vycházely z údajů relativně nejvlhčího období posledních sta let mezi 70. a 80. lety. Poměry budou ale spíše odpovídat období od 90. let. V tomto období bylo Labe po celý rok splavné pouze v roce 1996,“ uvedl.
Podle statistik odpůrců výstavby jezů na Labi nesplňuje řeka potřebnou hloubku sto dní v roce. Kvůli stoupajícím letním teplotám a ubývání srážek v Německu bude takových dnů přibývat. Paradoxně v zimě, kdy by mělo být vody v korytu dost, pak loďařům zřejmě budou častěji způsobovat problémy ledové kry, jak tomu bylo v uplynulé zimě. Zaledňování hladiny je podle Wechsunga výsledkem vyčištění toku od solí, které do vody vypouštěly průmyslové závody v druhé polovině minulého století.
Aby německé úřady splnily svůj slib, musely by podle Iris Brunarové, která je koordinátorkou nevládních organizací v Mezinárodní komisi pro ochranu Labe, vybudovat 20 až 30 jezů za desítky miliard eur. Případný záměr je ale podle poslance saského sněmu Johana Lichediho politicky neprůchodný, už kvůli tomu, že výstavbu vodních stupňů vylučují jak spolkové, tak saské plány. „Výstavba by totiž směřovala proti evropské směrnici o vodách, což je zřejmě i důvodem, proč Evropská komise dodnes nedala na projekt v Děčíně peníze,“ uvedl na tiskové konferenci pořádané ekologickou organizací Arnika.
Z evropských fondů má být podle záměrů projektu financováno 85 procent celkové investice. Polovina ze 117 milionů eur by podle místopředsedkyně Strany zelených Džamily Stehlíkové stačila na vybudování logistických center, překladišť a nákup vlakových souprav tak, aby se stala železnice atraktivní alternativou přepravy po vodě.
O přehodnocení rozhodnutí, na kterém se podílel bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL), žádali čeští zelení už vládu Jiřího Paroubka. Dostalo se jim tehdy odpovědi od ministerstva dopravy, které hájí zájmy lodní dopravy, a Ambrozka, který argumentoval částečným vítězstvím. Původně byla totiž plánována výstavba dvou jezů. „Bojíme se ale salámové metody, toho, že v budoucnu přijde i na druhý jez,“ vysvětlila Stehlíková, proč zelení usilují o zrušení souhlasu vlády. Se žádostí se zelení podle ní obrátí na každou vládu, která usedne ve Strakově akademii. Novinkou bude, že se poprvé s argumenty připojí i Němci.
