22. 11. 2007

Ústí nad Labem/ Jednou z možností, jež dokáže zpříjemnit život ve městech, jsou chodníky v centru a pěší zóny. Jenže právě o infrastruktuře pro chodce opět analytický profil města hovoří jako o nedostatečné. „Pěší doprava je poměrně významným dopravním odvětvím v souvisle zastavěných a rovinatých částech Ústí nad Labem,“ přiznává profil.

Velkým problémem, bránícím většímu rozvoji pěší dopravy, je zejména odříznutí potenciálně atraktivních lokalit bariérou silnic, železnice, či velkými průmyslovými areály. „To platí například pro pěší vztahy centrum – Větruše, centrum – Krásné Březno, centrum – Předlice a Střekov -Kamenný vrch,“ je zde napsáno. Zároveň ovšem zpracovatelé dokumentu poznamenávají, že i přes konkrétní dílčí zlepšení, jako jsou ostrůvky, bezbariérové chodníky a přechody, je zde stále nedostatečná vybavenost infrastrukturou pro chodce. „Chybí kvalitní chodníky a přechody, lavičky a podobně.“

Dokument též nezapomíná, že městem prochází i několik značených tras pro pěší turisty. „Zatímco naučná stezka Pod Vysokým Ostrým je příkladnou ukázkou moderního turistického poznávacího produktu, některé další turistické trasy jsou vedeny po asfaltových silnicích s nízkou atraktivitou i bezpečností pro pěší turisty.“

Podle nich chybí také pěší turistické propojení města se vznikajícími rekreačními územími na severu a západě. Nejsou zohledněny ani nové stezky podél Labe a lepší napojení městského centra a dopravních uzlů na výchozí místa pěších tras.

Na volání po změně, zejména ekologických aktivistů nebo například zelených, odpověděl náměstek primátora Jan Řeřicha. Podle něj si vedení města tuto nedostatečnou infrastrukturu pro chodce uvědomuje. „Zejména s ohledem na maminky s kočárky nebo nevidomé.“

Proto se prý město přihlásilo do programu Civitas. „Jeho součástí je i vytvoření bezbariérové mapy. Pokud v programu uspějeme, je poté možné počítat s významnou finanční podporou z prostředků EU zaměřené na tuto oblast,“ uvedl Řeřicha.
Pokud v programu neuspějí, předloží Řeřicha zastupitelům města návrh na zvýšení objemu financí z rozpočtu na zlepšení situace.

„Veškeré nové komunikace jsou řešeny dle stávajících norem s dostatečnou a bezpečnou infrastrukturou pro chodce,“ pokračoval Řeřicha. „Bohužel v řadě případů jsme i v rámci rekonstrukce postaveni před problém jednání se soukromými vlastníky.“ Proto například není možné rozšířit nebo i zřídit chodník. „Pozemek totiž neprodají ani nepronajmou,“ dodal.

Karel Nepraš, zastupitel za Stranu zelených, se jen podivil nad rozporem, kdy na jedné straně chce město rozšiřovat plochy chodníků a na straně druhé zároveň povoluje parkování a zajíždění do centra města. „Osobně si myslím, že by se toto mělo omezit. Doporučil bych pěší zóny rozšířit i na některé doposud projížděné ulice. Samozřejmě je třeba to provádět koncepčně,“ dodal Nepraš.