Sociální politika není jen otázka sociálních dávek

1. 4. 2007

Rozhovor s členkou městské rady SZ, ing. Jaroslavou Frýdlovou.

Pracujete v oblasti sociálních služeb, co Vás přivedlo k tomu, že jste vstoupila do SZ?

Nebyla jsem nikdy v minulosti členkou žádné strany a byla jsem na to docela hrdá. Ve své profesní dráze jsem se po určitém období seznámila s prací v komunální politice. Vždycky mě rozčilovalo, když někdo kritizoval, že to či ono v politice nestojí za nic, a přitom sám se voleb nezúčastnil – proč, když to stejně není nic platné? Ale pokud se mi něco nelíbí a nic proti tomu nedělám, tak s tím v podstatě souhlasím. A tak když mě oslovila moje dcera, zda bych nechtěla vstoupit do SZ, rozhodla jsem se rychle. Čím mě oslovili zelení? Hlavně tím, že ve svých letech musím myslet zejména na budoucnost svých dětí a taky už vnoučat a že bych byla ráda, aby žily ve společnosti, která upřednostňuje zájmy občanů před osobním prospěchem a vytváří podmínky pro uplatnění každého podle jeho schopností.

Strana zelených má definován svůj „sociální program“, co by se na něm dalo vylepšit?

V současné době by se měla uskutečnit pracovní schůzka s tématem zaměření sociální politiky SZ v regionu Ústeckého kraje. Do té práce bych se chtěla zapojit. Dnes je v podvědomí lidí zužována sociální problematika na oblast státních sociálních dávek a o dalším se moc nemluví. Jenže – jestliže vyslovím slovo sociální – musím si za ním okamžitě představit člověka, který z nejrůznějších důvodů potřebuje pomoc. Studovala jsem programy se zaměřením na „osoby ohrožené sociální exkluzí (vyloučením, izolovaností od společnosti)“. Takové vymezení je ale velice široké a tím i nic neříkající. Vždyť ohroženi mohou být zdravotně postižení (tělesně, smyslově, mentálně), postižení civilizačními chorobami (kardiovaskulárními chorobami, astmaty), senioři, příslušníci národnostních menšin, sociálně nepřizpůsobiví občané, drogově závislí, občané ze skupin sociálně slabých atd. Myslím, že bychom si měli stanovit priority, které by byly v souladu s programem SZ a začít krok po kroku, najednou nelze tak široce definovanou cílovou skupinu pojmout, natož jí pomoci.

Máte tedy nějaké konkrétní návrhy?

Jednou z cest je kontrola veřejných financí – stačí málo, jen nezavírat oči a rozhlížet se kolem sebe. Dám vám příklad. Město Ústí nad Labem nakoupilo za pomoci sponzorů a nejrůznějších fondů nízkopodlažní trolejbusy a autobusy. Vybudovalo na mnoha zastávkách i normám odpovídající obrubníky. To lze jen chválit. Jenže v pátek jsem viděla trolejbus, který „končí“ na Mírovém náměstí (tedy prostor s upravenými chodníky). Řidič zastavil nejméně metr od chodníku a ve zpětném zrcátku sledoval, jak dva lidé s francouzskými holemi obtížně vystupují z jeho trolejbusu. Již v minulosti jsme na tenhle nešvar upozorňovali Magistrát města, bylo nám řečeno, ať si občané zjistí číslo dopravního prostředku a stěžují si na Dopravním podniku. Je to reálné, pokud je někdo odkázán na hůl či berle, navíc často potřebuje brýle na čtení a ještě aby si vše poznamenal? Finance, vynaložené na bohulibé sociální účely tak letí do komína. Revitalizace Mírového náměstí měla směřovat k oživení centra, dnes se ale nejen zdravotně postižení, senioři, maminky s kočárky, ale mnoho dalších občanů Míráku raději vyhne, protože chůze po štípané dlažbě je požitkem možná pro fakíry, ale kolik jich v Ústí je? A taky to stálo hodně peněz z veřejných rozpočtů!

Chtěla bych také podpořit projekty, které s koncepcí SZ úzce souvisejí. Zdravotně postižení, senioři, děti jsou cílovými skupinami, na které má kvalita životního prostředí rozhodující vliv. SZ by se měla zaměřit na využití možností, které nabízí Vládní program mobility pro všechny a iniciovat ve všech obcích vytipování bezbariérových tras, odstraňování bariér u vstupů do veřejně přístupných budov a přibližování přírody (ve městech parků a oddychových zón) těm, kteří mají s dopravou problémy. Ve fondech jednotlivých ministerstev zůstávají každým rokem nedočerpané finanční prostředky, protože není dost kvalitních projektů. Domnívám se, že by se v řadách členů SZ našli členové, kteří by obcím mohli v tomto směru pomoci.