8. 3. 2010

Nový územní plán města Ústí nad Labem je plný kontroverzních řešení. Tunely, obří centrální park, síť cyklostezek, další průmyslové areály nebo parkoviště ale možná zůstanou dál jen na mapě nového územního plánu.

Město na nákladné investice nemá a investoři, kteří by se do rozsáhlých úprav města pustili, jsou v nedohlednu. Přesto však existuje hrozba, že stavby, jako je paroplynová elektrárna v Úžíně, nakonec díky schválení plánu vyrostou. Na připomínky k plánu mají lidé čas do příští středy. K pozdějším námitkám už se prakticky nebude přihlížet.

Největší problém mají Ústečané s tunely, které by v případě vybudování vedly přes třetinu města. „Nechápu, jakým způsobem by měly pomoci dopravě v Ústí nějaké tunely. Raději by se mělo město zamýšlet nad tím, proč otevřelo část Masarykovy ulice až k Pařížské pro všechna auta, když se tu teď přes den tvoří kolony,“ rozčiluje se Ústečan Tomáš Ryska.

O tom, že jsou tunely v centru města nereálné, hovořilo před časem i samo vedení ústeckého magistrátu. „Mohu ubezpečit, že nebudeme mít miliardy na vybudování tunelů, ale pokud to bude chtít stát jednou udělat za nás, je nutné tu tuto možnost ponechat,“ snažil se primátor Ústí Jan Kubata uklidňovat na veřejném projednávání územního plánu.

Jeden z tunelů by měl vést pod Střekovem až k Labi. Další se bude moci vybudovat na druhé straně řeky k Větruši a pokračovat dál do Trmic. Návrh na stavbu tohoto tunelu však trmičtí zastupitelé na svém zasedání, které se uskutečnilo na konci února, smetli se stolu. Uznali, že pozemky, kde mají chatky místní zahrádkáři, by kvůli stavbě ztratily na hodnotě.

Tunel je v návrhu územního plánu zakreslen i na cestě od Spolchemie, přes areál firmy, pod ulicemi Okružní, U Panského dvora, Jateční a končí kousek u sportovního areálu na Klíši. Jiný zase vede od Rondelu přes Střížovický vrch až k areálu Chemopharmy.

V územním plánu jsou i další megalomanské projekty. I přesto, že se některé z nich nikdy nepodaří dovést k realizaci, se lidem nelíbí. Ústečané by se mohli dočkat i lyžařského areálu. Ten byl tedy jakožto sportovní a relaxační areál zakreslen již ve starém plánu, který je ještě z roku 1996. Lidé si ale sjezdovky nepřejí, před časem dokonce sepisovali i masivní petice proti stavbě.

Před časem se dokonce objevil i investor, který by obří areál s krytou sjezdovkou a aquaparkem v místech dnešního areálu Klíše postavil. Projekt s názvem Eden Park se ovšem nakonec odsunul na neurčito. Firma E. P. totiž nebyla schopna městu zaručit, že bude mít na stavbu dostatek financí. Celá investice byla vyčíslena na zhruba 750 milionů korun. Ústí už tehdy plánovalo, že se pokusí z vlastních zdrojů alespoň zrekonstruovat plavecký areál. Vybudování moderního sportovního centra ale zůstalo jen u plánování a celý plavecký areál Klíše volá po rekonstrukci dál.

Část pozemků však patří městu, ta druhá soukromým vlastníkům. A těm se plány města příliš nezamlouvají. „Přítel nechce o svých pozemcích k této věci příliš mluvit, každopádně nemá v plánu je prodat městu, ani nikomu jinému, pro výstavbu lyžařského areálu,“ uvedla Dominika Kalivodová, přítelkyně jednoho z majitelů hned několika pozemků na Střížovickém vrchu.

Lidé nemají problém s aquaparkem, který by byl rozšířením stávajícího plaveckého areálu, ale se sjezdovkou. Bojí se hluku a velkých zásahů do lesů na Střížovickém vrchu. „Bylo by sice fajn něco takového tu mít, ale v odlehlejší části města. Když je léto, nemáme si kam dát auto, protože široko daleko kolem našich domů je plno. Kdyby tu bylo nějaké obří centrum, bylo by to ještě horší,“ říká Lukáš Davidík, který bydlí v rodinném domku kousek od plaveckého areálu Klíše.

Ústečanům se nelíbí ani fakt, že se některé louky a pole mají změnit v zastavitelné území. Podle nich je totiž za změnou řada vlivných osobností a obyčejní lidé se svými návrhy příliš neuspějí. Město to odmítá. „Pokud nebylo vyhověno, položte mi tu žádost na stůl. Na každou zvlášť se budu ptát zhotovitele,“ reagoval Kubata na veřejném projednávání územního plánu na připomínky občanů.

Jedním z vlivných, jejichž nyní téměř bezcenné pozemky se po schválení územního plánu změní ve zlato, je i ústecký radní Petr Ryšavý. Před lety koupil skoro dvě stě tisíc m² luk v nově vznikajícím satelitu ve Skoroticích. Pokud ale projde změna územního plánu a zastupitelé vše schválí, louky se změní ve stavební parcely, za které se platí až dva tisíce korun za metr čtvereční. A v satelitu, kde již nyní bydlí řada ústeckých podnikatelů a politiků, vyrostou další rodinné domy.

Podobně rozsáhlé změny jsou podle nového územního plánu i ve Strážkách, kde se najednou obří zelená plocha ve starém územním plánu změnila v zastavitelné plochy. To, že by s pozemky někdo spekuloval a změna by proběhla na objednávku, ale město odmítá. „S touto iniciativou nepřišel radní Ryšavý ani nikdo jiný z vedení města Ústí nad Labem,“ uvedl před časem týdeníku Naše adresa náměstek primátora Jan Řeřicha.

Lidé si také stěžují, že jejich návrhům vyhověno nebylo, ale politikům či podnikatelům ano. „Chtěl jsem si nechat předělat pozemek, který mám ve Strážkách, na zastavitelné území, jenže prý nemůžu, je to pobytová louka,“ nemůže pochopit svůj neúspěch Viktor Zapletal.

Obyvatele Strážek ale netrápí jen nové stavební parcely. Neexistující obchvat rozdělil již před lety místní na dva tábory. Složitá dopravní situace drásá nervy místním občanům ve starších zástavbách a lidé volají po obchvatu. Ti, co bydlí v nových domech, naopak nové řešení komunikace nechtějí. „Samozřejmě nám zvýšená doprava vadí a chceme výstavbu obchvatu co nejvíce urychlit,“ říká obyvatel centrální zástavby Strážek Vladimír Křižan. Obchvat má odvést dopravu z hlavní části obce. Avšak obyvatelé, kteří by měli mít novou silnici pár desítek metrů od domu, jsou proti.

Změnu územního plánu ohledně tohoto silničního obchvatu odsouhlasili ústečtí zastupitelé již před čtyřmi roky. Pro místní tak nebylo žádným překvapením, že v obnoveném územním plánu našli zakreslený obchvat spolu se stavebními parcelami pro další rodinné domy.

Stávající komunikace ve Strážkách, která vede centrem obce, se po otevření dálnice změnila v dálniční přivaděč. Kraj již vloni na jaře rozhodl, že stavba podléhá hodnocení vlivů na životní prostředí a na základě toho byla vypracována takzvaná EIA. „Zpracování dokumentace zahrnuje mimo jiné biologický průzkum, alternativní variantu vedení trasy a její posouzení. Tyto práce jsou velmi časově náročné, odhadujeme dobu zpracování na jeden rok. Zároveň jsou průběžně získávána stanoviska osob dotčených stavbou, tedy majitelů pozemků, vesměs se jedná o nesouhlasné reakce,“ uvedl hlavní inženýr projektu Karel Dusbaba ze společnosti Valbek.

Ústí nad Labem je, jak známo, průmyslovým městem a továrny jsou tu k vidění téměř na každém kroku. A i když řada průmyslových budov zeje léta prázdnotou, vyrostou tu další továrny. Územní plán totiž navrhuje spoustu míst určených právě pro průmysl. Ať už výrobní či skladovací haly tak mohou vyrůst v další části břehu řeky Labe, konkrétně naproti střekovskému nábřeží. „Tamhle vzadu, těsně za Větruší sice jsou nějaké opuštěné tovární budovy, ale už tam nikdo není a nedovedu si představit, že to povede dál až téměř k centru. To budu koukat přes vodu na továrny?“ táže se Miroslav Křemeň, který bydlí již od mládí právě na střekovském nábřeží.

Nový územní plán dal zelenou velkým průmyslovým areálům paradoxně i v těsné blízkosti stále se rozšiřujícího jezera Milada. To má být odpočinkovou zónou nejen pro lidi z Chabařovicka a Ústecka, ale i širokého okolí.

Lucie Prosková
usti.naseadresa.cz, 8. března 2010