27. 3. 2006
Splavný úsek Labe v ČR je rozdělen do dvou částí, první má uměle vytvořenou stabilní vodní hladinu kaskádou říčních stupňů, druhá část má přirozený spád, s hladinou odpovídající okamžitému průtoku v řece. Jde o úsek Ústí nad Labem – Střekov po státní hranici v délce 40,4 km, na který navazuje na německé straně úsek od státní hranice do Magdeburku s délkou 279,9 km. V této celkové délce 320 km má říční koryto přirozený spád, plavební dráha je pouze regulována, upravována bagrováním a lodní doprava závisí na okamžitém průtoku, který svou velikostí určuje hladinu a tedy splavnost řeky. Návrhy na výstavbu zdymadel v tomto úseku můžeme zaznamenat již v 70. letech 20. století, na pořad dne se ale dostala až počátkem let devadesátých.
V první fázi bylo počítáno s výstavbou dvou velkých jezů, v Dolním Žlebu a v Malém Březně. Obě zdymadla byla řešena v podstatě shodně a měla mít obdobné parametry jako vodní dílo Střekov. V první etapě se navrhovala jen jedna komora 200 x 12 m, v projektu však mělo být pamatováno na místo pro dodatečnou výstavbu druhé plavební komory v případě zvýšení objemu přeprav. Jak u vodního díla Malé Březno, tak i Dolní Žleb se počítalo s výší hráze 12 m. Předpokládalo se, že vodní díla zajistí plavební hloubku 2,5 m.
Vzhledem k zásadním připomínkám ekologů došlo po roce 1992 k řadě změn a k návrhu nového řešení, které by negativní vlivy na životní prostředí částečně omezilo. Byla opuštěna ekologicky zcela neprůchodná lokalita Dolní Žleb a stupeň přemístěn o 4 km blíže k Děčínu do lokality Prostřední Žleb. Rozměry plavebních komor byly zvětšeny na 200 x 24 m pro jednu komoru, s místem pro dostavbu druhé komory se již nepočítalo. Byly doplněny rybí přechody. Návrh počítal u jezu Malé Březno se vzdutím o 3,3 m nižším než v předchozí variantě, u jezu Prostřední Žleb měla být hladina o 1,8 m níže než ve variantě VD Dolní Žleb. Rozdíl hladin při Q345 měl být 5,1 m namísto původních 7,0 m. Odhadovaná cena jezů byla cca 300 mil. EUR.
Protože se obě lokality nacházejí v chráněných územích (CHKO České středohoří a CHKO Labské pískovce), byl třeba pro zahájení výstavby nutný souhlas správ obou oblastí. Ty ho však nedaly a ministerstvo životního prostředí odmítlo udělit výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny, protože veřejný zájem výstavby jezů nepřevyšoval veřejný zájem ochrany přírody. Do hry se také dostaly ekonomické argumenty – jako neefektivní investici označil jezy i Nejvyšší kontrolní úřad, který kontroluje hospodárné využití veřejných prostředků. Po mnoha letech bojů nakonec zastánci výstavby museli ustoupit. Vláda poté vyzvala ministerstvo dopravy, ať připraví variantu splavnění, která bude o polovinu levnější. MD pojalo problém šalamounsky – navrhlo postavit pouze jeden jez v Děčíně. Prezentovalo ho jako nový projekt, přitom jde o původně plánovaný jez Prostřední Žleb, pouze posunutý zhruba o 500 metrů proti proudu.
Ministerstva dopravy a životního prostředí se dohodla, že pokud se MD vzdá požadavku na dva jezy, MŽP jez v Děčíně opětovně posoudí. Toho se hned chytli zastánci jezu a začali šířit v médiích zprávy o tom, že je stavba již na spadnutí a nestojí nic v cestě. Což ovšem není pravda, MŽP dosud souhlas nevydalo. Někteří politici již dnes otevřeně deklarují, že až se postaví tento jeden jez, začne se s přípravou dalšího v Malém Březně, čímž popírají sami sebe (a především dohodu ministerstev). Přitom argumenty proti výstavbě jsou stále stejné – stavba poškodí životní prostředí a je neekonomická.
Snahou odpůrců jezů je nyní prosadit ke zvážení i další varianty splavnění, především nákup nových nízkoponorových lodí, prohrábky jako na německé straně, zavedení jednosměrného provozu a zvážení výstavby bypassů. Cílem je pomoci plavbě bez ničení cenných ekosystémů v říční nivě.
Jiří Škoda
Strana zelených Ústí nad Labem
