4. 2. 2011
Ústecký deník – Jak to vypadá se stavbou jezu v Děčíně? Definitivně o tom bude rozhodnuto, až bude mít Ředitelství vodních cest (ŘVC) všechna potřebná stavební povolení a zajištěno financování.
Stavba jezu je ale součástí dopravní superkoncepce ministra dopravy Víta Bárty a podporuje ji vláda České republiky.
To potvrdil mluvčí ŘVC Václav Straka poté, co na něj ministerstvo dopravy redakci Deníku se všemi otázkami na toto téma odkázalo. „Je předčasné spekulovat o termínu, ceně i detailním provedení díla,“ uvedl Straka.
Pak ale dodal, že orientačně by bylo možné zahájit stavbu v roce 2013 a dokončit do 3 let od započetí stavby. „Předběžný odhad nákladů je 5 miliard korun.“
Z této sumy připadá 1 miliarda na vodní elektrárnu a návratnost díla je spočítána na 10 let. Za 5 miliard korun by ovšem mohla být, pro srovnání, postavena 2 velká panelová sídliště nebo zhruba 75 panelových „věžáků“ o 1 vchodu, 13 patrech a 3 bytech na poschodí.
Zatím stále probíhá posuzování vlivů děčínského jezu na životní prostředí podle zákona 100/2001, tedy „velká EIA.“ ŘVC předložilo ministerstvu dopravy dokumentaci a to nyní čeká na vyjádření německé strany, která má termín do konce února.
Proti jezům ovšem protestují tisíce lidí a před více než 10 lety vznikla petice, kterou podepsalo 15 tisíc lidí. Připravila ji společnost Přátelé přírody.
Jak zdůraznil Marian Páleník, ředitel společnosti, nejsou proti rozvoji říční dopravy, ani proti zlepšení plavebních podmínek na Labi. „Hlavní překážkou stojící tomu v cestě je ovšem paradoxně sám státní investor. Ten totiž neustále prosazuje tu nejdražší variantu a odmítá se zabývat těmi levnějšími.“
Přátelé přírody navrhují jako alternativu především zavedení jednosměrné plavební dráhy. Ta by podle nich, při plánované frekvenci 5 lodí za den, měla být naprosto postačující.
Také navrhují alespoň na některých labských úsecích zrevidovat takzvanou marži, tedy množství vody pode dnem lodi. Ta je povinně stanovena na 50 cm. V sousedním Německu je marže pouze doporučená, a to na 20 cm.
Kombinací těchto dvou opatření by podle odpůrců betonových jezů mělo být možné dosáhnout přibližně stejného cíle, tedy zlepšení zesplavnění. Ovšem šetrněji, nejen k cenné labské přírodě, ale také ke kapse daňového poplatníka.
Na stavbě jezu by podle odpůrců stavby nejvíce vydělal děčínský přístav Loubí, protože prý za nízkých stavů vody by lodě dopluly pouze do Děčína a zboží by vykládaly a nakládaly právě v přístavu Loubí.
„Dál do a z vnitrozemí by se vozilo zboží hlavně kamiony, a to, připomínám, lze jedině skrze Děčín,“ dodal Páleník.
Jiří Aster, šéf přístavu, k tomu uvedl, že nikdy nikomu nediktovali, aby postavil v Děčíně jez. „Jestliže mezi Střekovem a státní hranicí máme dvojnásobný sklon dna řeky než v Německu, tak je logické, že bagrování jako v Německu nestačí a že je třeba vybudovat prozatím alespoň jeden jez v Děčíně.“
Právě tady se problém nejvíce dotýká i Ústí nad Labem. Jelikož jeden jez umožní pouze, aby lodě za nízkých stavů vody dopluly do prvního českého přístavu, nakonec nezbude než postavit další jez v Malém Březně. „Což bude nesmírně drahé, prozatím by měl stačit přístav v Děčíně a vypouštění vln z Masarykových zdymadel,“ dodal k tomu Aster.
Janni Vorlíček
Ústecký deník, 3. února 2011
