Život s chemičkou

12. 4. 2006

Ústecká Spolchemie v současné době rozjíždí nový provoz na výrobu nízkomolekulárních epoxidových pryskyřic (NMEP). Ten vznikl jako náhrada za požárem zničený komplex a je sám o sobě nepochybně v rámci možností bezpečný a z hlediska výstupů do životního prostředí relativně šetrný. Zároveň ale prochází schvalovacím procesem záměr na výstavbu a další zdvojnásobení (!) produkce NMEP.

Osobně nezpochybňuji modernost celého nového a plánovaného provozu. Na mysli ale vyvstává otázka, zda je vhodné udržovat současný stav nebo dokonce ještě podporovat rozšiřování kapacit chemické výroby v centru Ústí nad Labem způsobem, jakým to dnes dělá Rada města. Bezpečnostní rizika a zátěže životního prostředí plynoucí z chemického průmyslu může město omezovat tlakem na modernizaci, ale nikoli podporou nových záměrů tohoto charakteru. V zájmu města by kromě ekonomického růstu chemičky (podnik usiluje o významný podíl na celoevropské výrobě NMEP) měla být také potenciální (ne)bezpečnost a kvalita životního prostředí v přilehlých obytných čtvrtích města. Když se totiž dohromady sečtou celkové výstupy a bezpečnostní rizika mnoha jednotlivě relativně šetrných a přijatelných výrob, může součet znamenat třeba rok naděje dožití.

Mgr. Karel Nepraš
člen krajské rady Strany zelených Ústeckého kraje

Náměstí 171
403 23 Velké Březno
carlinepras@seznam.cz
723850631