23. 2. 2010
Sešli jsme se s místostarostou Horního Jiřetína Vladimírem Buřtem na faře za jiřetínským kostelem. Z okna je vidět městečko, které má něco přes dva tisíce obyvatel. A je vidět také hnědouhelný lom ČSA. Ten, který jednou obec možná převálcuje. Nebo také ne.
Začnu tím, co mě nejvíc zajímá a hned se zeptám: Zbourá se Horní Jiřetín, nebo tu zůstane?
Jsem bytostně přesvědčen, že se Horní Jiřetín nezbourá. Důvodů, abych toto mohl tvrdit, je celá řada.
Jaké to jsou?
Jednak se nemění postoj obyvatel Horního Jiřetína. Neříkám, že poměr je přesně stejný, jako byl před pěti lety v referendu, ale většinový názor je pořád stejný. To je absolutně nejdůležitější. Další věc je ta, že svět jde strašně rychle dopředu. Technologie pro výrobu elektřiny a pro výrobu tepla se úplně závratně mění, jejich ceny klesají. Uhlí se začíná propadat do propadliště dějin. Je to palivo minulosti.
Slyšel jsem, že pod Jiřetínem už mnoho uhlí není…
Horní Jiřetín je pro těžaře jenom překážkou. Velká část katastru je dávno vytěžena. Až do zastavěné části zasahoval velkolom Obránců míru, který těžil až do roku 1988. Dále potom od jámy velkolomu Obránců míru na jihu až po silnici mezi Horním Jiřetínem a Černicemi se intenzivně těžilo až někdy do osmdesátých let hlubinou, a to technologiemi, které dovolují získat až sedmdesát procent uhelné substance. To samé je od bývalého Dolního Jiřetína až po starou janovskou silnici. Přímo v zastavěném území se od poloviny devatenáctého až do poloviny dvacátého století těžilo také hlubinným způsobem v menších šachtách.
Ale nějaké uhlí tu tedy zůstává.
Velká část Jiřetína je vystavěna na svazích Krušných hor. Pokud by se těžaři chtěli dostat ke zbytku uhlí přímo pod Jiřetínem, tak by museli odtěžit nejen zastavěné území, ale i velkou část svahů Krušných hor. Museli by odtěžit bukové lesy a svahy ještě do výše sto metrů nad městem. To je samo o sobě neuvěřitelné barbarství a i z ekonomického hlediska je to samozřejmě nesmysl. Nehledě na to, že to nekoresponduje s tím, že těžaři říkají, že kdyby se zboural Horní Jiřetín, tak zůstane spojení s horami. Horské obce by byly odříznuté od světa. Těžaři hovoří o obrovském ložisku, které se rozkládá nikoliv pod Horním Jiřetínem, nýbrž pod hornojiřetínskou výsypkou, čili v území mezi Chemopetrolem a západní částí Litvínova. Z těch 750 milionů tun, o kterých hovoří, je přímo pod Horním Jiřetínem naprosto nepatrný zlomek.
Těžba na území Horního Jiřetína je tedy podle Vás nesmyslná?
Z ekonomického hlediska ano. Skutečně, Horní Jiřetín tvoří pouze překážku. To je jednoznačné a myslím si, že by to nemohli rozporovat.
Kdyby se tedy Czech Coal rozhodl, že bude těžit jen v hlavním ložisku, třeba hlubinným způsobem, s tím byste ve městě souhlasili?
Na našem území těží poslední hlubinný důl v severozápadních Čechách, Centrum. S jeho vedením máme solidní vztahy. Následky takovéto těžby jsou také viditelné, ale nejsou ničivé, nejsou devastující jako povrchová těžba. V případě, že by se rozhodl nějaký těžař vytěžit část těch zásob hlubinným, nebo jiným, ještě modernějším způsobem jako třeba zplynováním, tak s tím bychom určitě žádný větší problém neměli. Ještě bych k tomu dodal, že územní limity omezují zásadně pouze povrchovou těžbu, v usnesení vlády 444/91 se nehovoří o hlubinné těžbě. Jsem však přesvědčen, že uhlí za limity není potřebné dnes a nebude potřebné ani v budoucnosti.
Může těžební společnost ovlivnit názor lidí na přesídlení výší nabídky na vyrovnání?
Většinově myslím ne, ale určité procento lidí by velkou nabídkou asi zdolali. Ale pořád zůstane podstatný počet lidí, kteří upřednostňují normální život a normální životní prostředí.
Vás by těžaři neuplatili?
Určitě ne. U mě ani nejde o nějaké majetky, z hlediska vlastnictví nemovitostí patřím mezi nemajetné lidi. Mám to tu upřímně rád, narodil jsem se kousek odsud, moji předkové tu žili po mnohé generace. Nemám žádný důvod to tady hájit proto, že bych spekuloval o tom, že na tom chci vydělat a že čekám až na nějakou obrovskou nabídku.
Má nějaký smysl krajské referendum k otázce zrušení limitů těžby?
Obecně nemám námitky proti krajskému referendu, ovšem pouze pokud by šlo o problematiku, která nebude zásadně ohrožovat existenci sídel. Zadání referenda, které by se týkalo likvidace konkrétních sídel či plošného odstranění krajiny, nemůže být nikdy v souladu se zákony a s ústavou. K této otázce je podle mne krajské referendum vyloučené. Souhlasil bych s krajským referendem k problému, který by se podobnou měrou dotýkal všech regionů kraje.
Jak by to vypadalo, když bude s přesídlením část lidí souhlasit a část tu bude chtít zůstat?
V takovém případě těžaři nemůžou dělat vůbec nic. Pokud by nezlomili všech sto procent vlastníků nemovitostí, kterých je více než tisíc. Kromě toho by museli přesvědčit všechny orgány, které tady mají jiné oprávněné zájmy, o tom, že tato lokalita není cenná a že, když to přeženu, těch pár kýblů uhlí je důležitějších a cennějších než sídlo jako takové, jeho historická, přírodní a krajinářská hodnota.
Může dojít v krajním případě k vyvlastňování?
Samozřejmě není vyloučené, že by se nějaký těžař, ať už Czech Coal nebo někdo jiný, mohl pokusit o vyvlastnění. Museli by prokázat veřejný zájem. Veřejný zájem na povrchové těžbě uhlí, zdůrazňuji to slovo povrchové, nemůže být nikdy prokázán. Navrhovatel vyvlastnění by musel prokázat, že elektřinu, popřípadě teplo, nelze vyrobit jiným způsobem než z hnědého uhlí. To je samo o sobě ve vztahu k dnešním možnostem a technologiím naprosto neprokazatelné a nesmyslné. I kdyby se toto prokázalo, což je podle mě nemožné, tak by musel těžař prokázat, že uhlí nelze získat jinak, než povrchově. A to je zase nesmyslná věc. Námitka, že hlubinná těžba je méně ekonomická, neobstojí. Otázka ekonomiky vydobytí ložiska není v procesu prokazování veřejného zájmu argumentem. Proto si myslím, že na vyvlastnění nedojde.
Z toho plyne vaše jistota, že vás nezboří?
Za svou osobu cítím dokonce jistotu. Může dojít k nejrůznějším střetům, soudním sporům, které nevylučuji. Ale konečný efekt, že tady Horní Jiřetín a Černice zůstanou – o tom jsem naprosto přesvědčený.
Autor: Oldřich Hájek
