Připomínky ústeckých zelených k návrhu územního plánu

26. 6. 2011

Zástupci ústeckých zelených podali 15. června 2011 následujících 13 připomínek k návrhu územního plánu Ústí nad Labem.

1. Parkování v centru

Katastrální území: Ústí nad Labem

Čísla parcel, příp. popis: p.p.č. 2570 (Lidické náměstí) a dále návrhové plochy P11-30, P11-35 a P11-123

Připomínka:
1. Žádáme o zrušení parkoviště v prostoru Lidického náměstí.
2. Žádáme o výrazné snížení počtu předpokládaných parkovacích míst na návrhových plochách P11-23, P11-35 a P11-123.

Odůvodnění:
Jednou z priorit zadání územního plánu, kterou město vzneslo vůči zpracovateli je: „Vytvořit podmínky umožňující omezit individuální automobilovou dopravu směrem do centra města.“ (s. 5) V posledních letech realizované a připravované záměry na rozšiřování počtu parkovacích míst v centru města jdou podle našeho názoru jednoznačně proti této prioritě zadání územního plánu vznesené samotným městem. Jejich realizace motivuje občany města k cestování osobním vozem a do centra města přivádí další individuální dopravu. Vytvářením další infrastruktury se dopravní zatížení centra jedině zvýší.
Ad 1. Ve výkresu koncepce dopravní infrastruktury je v prostoru Lidického náměstí vyznačena plocha pro parkoviště. Vzhledem k významu Lidického náměstí jako jediného většího a zároveň pro občany příjemného veřejného prostranství v centru města je žádoucí zamezení dosavadního parkování v prostoru před budovou magistrátu, které je v odůvodněných případech nahraditelné existujícími parkovacími místy pod atriem magistrátu. V rozumné koncepci dopravní infrastruktury, která bere ohledy na zadání územního plánu, má být podle našeho mínění usilováno o změny tohoto charakteru. V případě, že je symbol parkoviště na Lidickém náměstí v návrhu územního plánu uveden z důvodů dříve připravované výstavby parkovacích míst pod Lidickým náměstím, uvádíme, že tento záměr je každopádně v příkrém rozporu s výše citovanou prioritou zadání nového územního plánu, a je proto žádoucí jeho zrušení.
Ad 2. Předpokládané počty parkovacích míst zanesené do výkresu koncepce dopravní infrastruktury se u návrhových P11-23, P11-35 a P11-123 jeví jako přehnaně vysoké. Funkční využití u všech těchto ploch je „plochy smíšené obytné v centrech měst“ (SM-C), takže by tyto plochy neměly sloužit pro výstavbu monofunkčních parkovacích garáží a parkování by mělo být plánováno víceméně pouze pro účely obydlí, provozoven, kulturních a jiných zařízení či správních budov na těchto plochách. Vytvoříme-li si pracovní index jako podíl dané plochy v metrech čtverečních a počtu předpokládaných parkovacích míst, vyjde nám u všech tří jmenovaných ploch 14,7 až 14,8. To znamená, že na necelých 15 m² celé návrhové plochy se vždy počítá jedno parkovací místo. Předpokládaného počtu parkovacích míst by nebylo dosaženo, ani kdyby se vždy celá plocha proměnila ve velké pozemní parkoviště. V případě výstavby parkovacích garáží by předpokládaného počtu parkovacích míst mohlo být patrně dosaženo při velmi intenzivním využití dvou pater budovy jen pro parkování vozidel – vycházíme-li z toho, že na jedno parkovací místo by v průměru byla zapotřebí užitná plocha o velikosti zhruba 28 m² (jde o plochu samotného parkovacího místa plus podíl ze všech ostatních ploch nutných pro chod parkoviště), tak jako u chystaného parkovacího domu u ústecké zoo. Vyžadovat u „ploch smíšených obytných v centrech měst“ minimálně dvě celá podlaží jen pro parkování vozidel (přičemž je pravděpodobné, že u menších budov, kde na manipulační plochy připadne větší podíl, by to byla spíše podlaží tři) se nám v centru města, kde je úkolem „vytvořit podmínky umožňující omezit individuální automobilovou dopravu“, zdá přehnané. Uveďme ještě pro srovnání, že plocha půdorysu ústeckého obchodního centra Forum je zhruba 15800 m² a je tam 640 parkovacích míst. To znamená, že na jedno parkovací místo připadá asi 25 m² půdorysu. U dvoupodlažních podzemních garáží pod Lidickým náměstím se na půdorysné ploše 3600 m² uvažovalo se 162 parkovacími místy, což znamená 22 m² na jedno místo. U návrhových ploch P11-30, P11-35 a P11-123 se ovšem počítá s jedním parkovacím místem na 15 m², takže se tu kalkuluje s ještě výrazně větším poměrem parkování k půdorysu než ve Foru či pod Lidickým náměstím. To pokládáme za přehnané a obáváme se, aby předpokládané počty parkovacích míst na těchto plochách nevedly k tlaku na výstavbu monofunkčních parkovacích garáží, což by v centru města na „plochách smíšených obytných v centrech měst“ bylo zcela nevhodné a škodlivé.

2. Růžový palouček

Katastrální území: Ústí nad Labem

Čísla parcel, příp. popis: 715/1, 715/3, 715/4, 716/1, 716/2, 716/3, 717/1, 719/3, 4300/10, 4300/15, 4300/16; návrhová plocha P11-24 a na severozápadním okraji k ní přiléhající plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední

Připomínka: Žádáme o změnu funkčního využití území na výše uvedených parcelách na „plochy zeleně na veřejných prostranstvích – park“.

Odůvodnění: Návrhem územního plánu navrhované využití území je  rozporu  vůlí místních obyvatel, kteří  reakci na dřívější záměr výstavby domu  lokalitě shromáždili stovky podpisů pod petici požadující zachování stávajícího rozsahu zeleně a zástavby. Přestože navrhovaná funkce území již neumožňuje původně zamýšlenou výstavbu, stále se jedná o území zastavitelné.  jednání zástupců Strany zelených  místními občany vyplynulo jako vhodné řešení právě převedení území do kategorie parků. Koncepčně se jedná o navázání na zeleň Městských sadů a téměř propojení se zelenou plochou Mánesových sadů, což je mimo jiné také  souladu  vymezením (nefunkčního) biokoridoru přes Růžový palouček. Zároveň a ze stejných důvodů požadujeme změnu funkce také  prostoru dnešní restaurace na Růžovém paloučku ze zastavitelného na území nezastavitelné.

3. Prefa Vaňov

Katastrální území: Vaňov

Čísla parcel, příp. popis: 530/1, 530/2, 530/3, 531, 532, 534, 535/1, 535/2, 538/1, 538/2, 538/3, 538/4, 538/6, 538/7, 539, 540, 542; Návrhová plocha P17-3

Připomínka: Žádáme o převedení jmenovaných ploch do kategorie „plochy zeleně na veřejných prostranstvích – park“. Upozorňujeme na nesplnění požadavku zadavatele vycházejícího  vyhodnocení námitek ke konceptu územního plánu.

Odůvodnění:
Na základě jednání  občany Vaňova navrhuje Strana zelených převedení funkčního využití jmenované plochy do kategorie parků. Principiálně jde o nastartování změny současného nežádoucího stavu, kdy levý labský břeh není  celém městě vhodně využíván pro rekreaci a relaxaci občanů města a jeho návštěvníků, přestože tu k tomu existují velmi dobré dispozice. Stávající situace, kdy  uvedeném prostoru funguje dlouhodobě „provizorní“ překladiště sypkých hmot  lodí do kamionů, je nežádoucí. Funkční využití území předkládané návrhem územního plánu sice tento problém jistým způsobem řeší, avšak navrhované řešení nevyužívá vhodně cenného pobřežního prostoru a obáváme se, že by znemožnilo jeho využití k rekreačním a relaxačním účelům. To považujeme z dlouhodobého hlediska za nevhodné.
Mimoto ve vyhodnocení námitky (poř. č. 268) ke konceptu územního plánu podané zástupkyní veřejnosti I. M. Wünschovou bylo částečně vyhověno požadavku  tím, že funkční využití předmětné plochy bude změněno  OV- na OV-KM (plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední). Upozorňujeme, že tento požadavek nebyl ze strany zpracovatele splněn a  uvedené lokalitě je tak návrh územního plánu  rozporu  požadavkem zadavatele.

4. Cyklostezka Vaňov

Katastrální území: Ústí nad Labem, Vaňov

Čísla parcel, příp. popis: k.ú. Ústí nad Labem: 3424/1, 3431, 3432, 3434, 3444/1, 3454; k.ú. Vaňov: 529/9, 529/17, 535/1, 535/2, 546/1, 588, 764

Připomínka: Žádáme o trasování levobřežní labské cyklostezky na území města Ústí nad Labem jižně od centra přímo  kontaktu s řekou, po pozemcích přiléhajících k labským břehům. Zároveň žádáme o zařazení cyklostezky mezi veřejně prospěšné stavby.

Odůvodnění: Ústí nad Labem by mělo ve větší míře než doposud využívat mimořádného krajinného potenciálu a jedinečného fenoménu velké řeky – Labe, která jím protéká. Velmi dobrým způsobem jak toho dosáhnout je oživit labské břehy, zatraktivnit je, aby se zaplnily lidmi a jejich aktivitami.  tohoto pohledu je zatím situace  Ústí n. L. nedostačující a tyto silné stránky města jsou nevyužity. Navrhovaná cyklostezka po levém labském břehu jižně od centra je prostorově realizovatelná a skýtá zmíněný potenciál.  jihovýchodní okrajové části Vaňova by mohla pokračovat jako turistická cyklotrasa po stávající turistické cestě do Dolních Zálezel. Cyklostezka by nabídla možnost bezpečné a příjemné dopravy na jízdním kole  jižní části města Ústí nad Labem, což by mělo být součástí dlouhodobých „měkkých“ snah o řešení dopravních potíží ve městě. Podmínky pro rozvoj pravidelné cyklistické dopravy by se v Ústí nad Labem pravděpodobně měly vytvářet v prvé řadě v rovinatých částech města, zejména podél vodních toků. Uveďme, že například v Kodani díky politice tamní radnice a snahám architekta Jana Gehla jezdí na bicyklu do práce více než třetina občanů.

5. Obchvat Strážek

Katastrální území: Habrovice, Strážky u Habrovic

Čísla parcel, příp. popis: k.ú. Habrovice: části p.p.č. 318/1, 318/9, 321/1, 321/15, 321/17, 322/1, 323/2, 323/3, 323/4, 324/1, 582/3; k.ú. Strážky u Habrovic, části p.p.č. 64/2, 64/3, 75/1, 77, 84, 86, 125/1, 198/4, 198/25, 198/28, 198/29, 198/34, 198/44, 198/72, 198/74, 212/8, 213, 338/1, 340/1, 340/2, 340/3, 340/9, 340/15; parcely ovlivněné variantním trasováním obchvatu nevypisovány – závislé na konkrétní podobě dopravního řešení

Připomínka: Žádáme o vyřazení obchvatu Strážek z návrhu územního plánu a o vymezení této plánované trasy jako koridoru územní rezervy. Zároveň žádáme, aby jako koridor územní rezervy byla vymezena také nejpravděpodobnější variantní trasa procházející  oblasti lesního celku při jihozápadním okraji Strážek cca o 200 až 250 metrů západněji než výchozí varianta zaznamenaná v návrhu ÚP.

Odůvodnění:
U záměru výstavby silničního obchvatu Strážek (silnice II/528) v současnosti probíhá posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA). Dokumentace EIA řádně vyhodnotila jen jedinou variantu vedení trasy, a totiž tu, kterou nyní zachycuje Návrh ÚP. Krajský úřad Ústeckého kraje dne 27. 8. 2010 oznámil vrácení dokumentace k dopracování, „ doplnění zejm. o zpracování a vyhodnocení variantních řešení obchvatu“ (viz samostatná příloha). Považujeme tedy za chybné, aby územní plán města kodifikoval dopravní stavbu, u níž je jisté, že z důvodů vážné kolize se zájmy ochrany přírody může být zvolena jiná trasa. Proto žádáme, aby byla uvažovaná trasa v ÚP zachycena jen jako koridor územní rezervy, a doporučujeme, aby takto byla do ÚP promítnuta i pravděpodobná alternativní trasa obchvatu.
Dodejme, že Návrhem územního plánu uvažovaná trasa obchvatu je značně necitlivá z hlediska ochrany přírody. Případná realizace obchvatu bude znamenat likvidaci nejcennějších částí lesního celku (lesních mokřin) při jihozápadním okraji Strážek a fatální ohrožení jediné populace chráněného a ohroženého druhu bledule jarní (Leucojum vernum) na území města Ústí nad Labem.  návrhem ÚP předkládanou variantou taktéž souvisí vyvlastnění trvale obydleného domu stojícího záměru v cestě, což pokládáme za nevhodné. Máme za to, že při variantním vedení západněji od Strážek by byli lépe chráněni obyvatelé sídla před nežádoucími vlivy silniční dopravy a zároveň by se předešlo fragmentaci a poškození převážné části cenného lesního porostu.

6. Sjezdovka Střížák

Katastrální území: Klíše

Čísla parcel, příp. popis: 1876/1, 1876/2, 1876/3, 1876/4, 1876/5, 1880/1, 1880/4, 1880/6, 1882/2, 1883/9, 1884/1, 1884/12, 1884/14, 1884/15, 1884/16, 1884/17, 1905/1, 1906/1, 1920, 1921, 1922/1, 1998, 1999; Návrhové plochy Z10-3 (funkční využití RN) a Z10-1 (funkční využití OV-S)

Připomínka: Žádáme o změnu navrženého funkčního využití uvedených ploch tak, aby zůstaly nezastavitelným územím. Navrhujeme vymezit funkční využití v návaznosti na okolní plochy (Z-T, SM-NP, SM-NL a PUPFL).

Odůvodnění: Vymezení zastavitelné části území ve svahu nad plaveckou halou se dostává do konfliktu  ochranou přírody vzhledem  tomu, že se  polopřirozené vegetaci mozaiky fragmentů suchých trávníků a vysokých křovin vyskytuje více vzácných a ohrožených druhů rostlin, například koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), záraza vyšší (Orobanche elatior) a další. Převod těchto ploch na nezastavitelné požadujeme také proto, že vymezení zhruba obdélníkové plochy napříč svahem je dědictvím dřívější nesystémové změny územního plánu vzniklé v souvislosti s kdysi plánovanou výstavbou sjezdové haly, proti níž se vyjádřila významná část ústecké veřejnosti. Domníváme se, že pokud vlastník pozemků (Statutární město Ústí nad Labem) má nadále určité záměry s těmito plochami, bylo by vhodné s nimi ústeckou veřejnost seznámit dřív, než se promítnou do územního plánu. Samospráva hospodařící s veřejnými penězi a veřejným majetkem by měla svým občanům umožnit vyjádřit se k navrženému funkčnímu využití těchto ploch se znalostí zvažovaných záměrů. Upozorňujeme, že návrhová plocha Z10-3 přetíná přístupovou cestu pro pěší a cyklisty z Klíše na Střížovický vrch a že vymezení zastavitelné plochy pravidelného tvaru  pohledově exponované části svahu je nevhodné  krajinářských důvodů. Domníváme se, že navržené funkční využití je v rozporu s požadavkem Zadání územního plánu Ústí nad Labem na ochranu „opticky exponovaných horizontů, panoramat a dálkových pohledů“ (s. 20).

7. Sídelní kaše mezi Habrovicemi a Strážkami

Katastrální území: Habrovice, Strážky u Habrovic

Čísla parcel, příp. popis: Rozsáhlé nově zastavitelné plochy, především návrhové plochy Z2-1, Z2-2, Z2-5, Z2-8, Z2-101, Z2-102, Z2-105, Z2-107, Z2-109, Z4-1, Z4-3, Z4-4

Připomínka:
1. Žádáme o plošnou redukci ploch navržených jako zastavitelné a o respektování historické sídelní struktury, především o zachování dostatečného nezastavitelného koridoru mezi Strážkami a Habrovicemi.
2. Žádáme o takové vymezení struktury funkčních využití zastavitelných ploch v předmětném území, která předejde rozvoji rozsáhlých monofunkčních ploch pro individuální bydlení bez obchodů a služeb v místě („sídelní kaše“).

Odůvodnění:
Jedním z požadavků Zadání územního plánu Ústí nad Labem na plošné a prostorové uspořádání území je „chránit hodnoty příměstské krajiny a zamezit srůstání sídel ve vnějším pásu města, respektovat pestrost přírodních podmínek na území Ústí nad Labem“ (s. 16). Jsme přesvědčeni, že navržený rozsah zastavitelných ploch v dotčené oblasti je v natolik silném rozporu s tímto požadavkem, že jej v této míře nemohou ospravedlnit žádné přínosy. Obáváme se, že navržené uspořádání území je cestou k rychlé suburbanizaci, což je v rozporu s prioritou č. 5 Zadání územního plánu Ústí nad Labem (s. 4). To zapříčiní rozvoj „do krajiny rozteklého“, bezduchého a samostatně nefunkčního satelitu při severozápadním okraji města, kde budou scházet základní služby, což povede k závislosti na automobilech a k nezdravému vývoji území. Jde o problém často označovaný termínem „sídelní kaše“. Z této obavy také vyplývá požadavek na úpravu struktury funkčního využití ploch, které budou ponechány jako zastavitelné.
Předpokládáme, že většina ploch byla vymezena jako plochy zastavitelné na žádost jejich vlastníků. Máme ovšem za to, že není vhodné vycházet vlastníkům vstříc v rozsahu, který pravděpodobně povede k rozvoji území v rozporu s cíli a úkoly územního plánování (viz §18 a §19 stavebního zákona). Uspokojování žádostí vlastníků nás znepokojuje především v případech vlastníků rozsáhlých pozemků; obzvlášť velké pochybnosti vznikají u pozemků bývalého zastupitele a radního Petra Ryšavého, který měl nesporně přístup k interním informacím města ohledně jeho rozvoje a mohl je ovlivňovat a jemuž město už v minulosti vycházelo vstříc při převodech nezastavitelných ploch na zastavitelné.

8. Obnovitelné zdroje Všebořice

Katastrální území: Všebořice

Čísla parcel, příp. popis: 898/66, 898/69, 898/205, 898/242, 898/243, 898/245, 898/250, 898/253, 898/371, 898/372, 898/373, 898/374; návrhová plocha P3-20

Připomínka: Žádáme o změnu funkčního využití plochy z navrženého „plochy pro energetické stavby a zařízení  obnovitelných zdrojů“ (TE) na „plochy zeleně na veřejných prostranstvích – lesopark“ (ZV-LP).

Odůvodnění: Jedná se o nevhodnou lokalizaci záměru. Záměr nelogicky narušuje uvažovaný prostor budoucího lesoparku  území  minulosti postiženém těžbou uhlí, která přímo navazuje na obytnou zástavbu Skorotic a Všebořic.

9. Těžký průmysl u jezera Milada

Katastrální území: Předlice

Čísla parcel, příp. popis: 1051/1, 1051/6, 1071/8 a další v řešeném polygonu VT – plochy výrob a skladování – těžký průmysl

Připomínka: Žádáme o změnu funkčního využití dotčené plochy  „plochy výrob a skladování – těžký průmysl“ (VT) na „plochy smíšené nezastavěného území – přírodní“ (SM-NP).

Odůvodnění:
Obecně jsme přesvědčeni, že není vhodné do města vpouštět nové provozy těžkého průmyslu. Konkrétně  tomto případě ovšem nesouhlasíme především proto, že navrhované průmyslové plochy významně kolidují  plánovaným rekreačním využitím oblasti kolem jezera Milada. Zatímco  konceptu územního plánu se ještě dotčená plocha objevovala ve stavu návrhové plochy těžkého průmyslu,  návrhu ÚP je již stejná plocha vedena jako „stav“, přestože současný územní plán, dle aktualizace k 4. květnu 2011, v tomto místě s průmyslem nepočítá. To považujeme za chybné, matoucí a  ohledem na níže uvedené argumenty nežádoucí.
Navržené plochy pro průmyslové využití jsou od plánovaného rekreačního území odděleny jen úzkým pásem izolační zeleně (návrhová plocha N9-9)  šířce kolem 70 metrů. Břeh samotného jezera Milada je od nejbližšího okraje zóny těžkého průmyslu vzdálen asi 500 metrů.
Navrhované plochy pro průmyslové využití mají navíc mírně vyšší nadmořskou výšku než plánovaná rekreační oblast. Výška staveb na průmyslových plochách může být značná (na plochách vymezených pro těžký průmysl lze umisťovat i elektrárny, teplárny či chemické provozy). Plán počítá  umístěním vedení vysokého napětí na západní okraj navrhovaných ploch pro průmyslové využití, zřejmě i  přesahem do pásu izolační zeleně. Lze předpokládat, že průmyslové stavby a stožáry vysokého napětí negativně ovlivní estetickou hodnotu nejbližšího okolí rekreační oblasti. Dále lze předpokládat, že provoz průmyslových podniků může rekreační oblast negativně ovlivnit také zplodinami, zápachem a hlukem.
Plánovaná rekreační oblast Milada by měla zpříjemnit život obyvatelům Ústí nad Labem i širšího okolí a přispět  potlačování pověsti města jako špinavého centra průmyslu. Proto je velmi nevhodné umisťovat do jejího sousedství průmyslové plochy. Ve vzdálenějších místech Předlic, jakož i  jiných částech města je plánována řada jiných ploch pro průmyslové využití. Tyto plochy jsou často umisťovány do starých průmyslových areálů a ploch (brownfieldy), což je mnohem vhodnější. Do těsného sousedství plánované rekreační oblasti nové průmyslové plochy nepatří.

10. Silniční novostaby (tunely etc.)

Katastrální území: Bukov, Klíše, Ústí nad Labem, Hostovice, Střekov, Svádov, Krásné Březno

Čísla parcel, příp. popis: Navržený systém silnic, tunelů a mostů od ulice Sociální péče (veřejně prospěšná stavba označená indexem D14), přes tunel pod Střížovickým vrchem (D8, D9), Předlice (D7), tunel pod Soudným vrchem do Vaňova (D7, D6), přemostění Labe (D1), tunel pod Střekovem (D3, D2), výstup v Olšinkách a přemostění Labe do Krásného Března (D4)

Připomínka: Nesouhlasím s výše konkretizovaným návrhem systému nových silnic, tunelů a mostů. Žádám o vyjmutí těchto navržených dopravních novostaveb z Návrhu územního plánu.

Odůvodnění:

1. Zamýšlené dopravní novostavby se necitlivě dotýkají práv obyvatel dotčených míst. V případě výstavby navržených dopravních děl dojde k hrozbě vyvlastnění a k poškození a znehodnocení soukromých nemovitostí, včetně demolic rodinných domů. Navržené dopravní stavby jsou přitom sotva nezbytné, a pokládám za jisté, že nejde o jediná možná řešení. Pro příklad: i když pro účely teoretické úvahy akceptujeme potřebu výstavby tunelu z Bukova do Předlic a souvisejících vjezdů a výjezdů na bukovské straně, stěží lze pokládat za nezbytnou demolici obytných domů a dalších soukromých nemovitostí v zamýšleném rozsahu za situace, kdy by bylo možné se demolicím soukromých objektů zčásti nebo zcela vyhnout plánováním dopravních staveb na současných dopravních plochách (tzv. rondel a přilehlé komunikace). Dále platí, že pokud navržené dopravní stavby budou ve vydaném územním plánu figurovat, hodnota dotčených soukromých nemovitostí a právní jistota jejich majitelů silně utrpí i v případě, že se za dobu platnosti územního plánu konkrétní dopravní stavba budovat nebude (což je při jejich finanční náročnosti velmi pravděpodobné). Je možné, že by někteří z občanů města, kteří by takto územním plánem byli dotčeni na svých právech, vydaný územní plán napadli žalobou k Nejvyššímu správnímu soudu.
2. Plán je finančně nereálný, proto je lepší jej nekodifikovat. Podle Návrhu ÚP ÚnL by téměř veškeré dopravní novostavby tvořily místní komunikace, což znamená, že investorem staveb i správcem komunikací by bylo statutární město Ústí nad Labem. Náklady na jejich přípravu a výstavbu by přitom pravděpodobně překročily hranici deseti miliard, možná výrazně. Velmi nákladná a pro město stěží přijatelná by byla i údržba a běžný provoz zařízení, jak ostatně město díky Mariánskému mostu dobře ví. Město Ústí nad Labem je přitom v současnosti značně zadlužené (aktuálně dluh činí kolem 1,7 mld.) a splátky ze stávajících úvěrů jsou rozvržené až do roku 2030. V důsledku hospodářského poklesu jsou příjmy města už několik let nižší než dříve a pomalejší růst na Západě pravděpodobně vydrží ještě roky. Budeme-li vycházet z předpokladu, že Návrh ÚP ÚnL bude po schválení platit zhruba 15 let, je prakticky jisté, že z navržené dopravní infrastruktury se podaří za dobu platnosti nového ÚP ÚnL vybudovat nanejvýš jen velmi málo. Přitom platí, jak uvádím výše, že už kodifikace navržené dopravní infrastruktury v ÚP ÚnL poškodí práva dotčených občanů města. Proto považuji za vhodnější zvažované dopravní novostavby z ÚP ÚnL vyškrtnout. Pokud by město koncem současné dekády či po roce 2020 přece jen chtělo s některou ze staveb začít, zastupitelstvo bude mít možnost územní plán upravit, jak bude v danou chvíli nezbytné. Je třeba dodat, že pokud město uvažuje o realizaci navržené dopravní infrastruktury nebo jejích částí ve vzdálenější budoucnosti (například po roce 2040), může už současný územní plán některá kritická území vymezit jako plochy a koridory územních rezerv. Dopravní potřeby a přístupy dopravních inženýrů se přitom do doby případného využití těchto rezerv mohou významně změnit.
3. Smysl navržených dopravních novostaveb a jejich vhodnost a potřebnost nelze ověřit. Návrh dopravní infrastruktury vychází z externích podkladů subdodavatelské společnosti CityPlan, spol. s r.o. a Návrh ÚP ÚnL obsahuje jen krátké citace a odkazy na práci tohoto subdodavatele. Podle map uvedených v odůvodnění Návrhu ÚP ÚnL (s. 147-9) je navíc zřejmé, že dopravní prognóza společnosti CityPlan je tvořena k roku 2040, tedy za pravděpodobný horizont navrhovaného ÚP ÚnL. Nabízí se pochybnost, zesilovaná neveřejností podkladů CityPlan, zda je taková dlouhodobá prognóza dostatečně spolehlivá, aby ospravedlnila zanesení tak radikálních dopravních staveb do ÚP ÚnL, obzvlášť s přihlédnutím k jejich výše zmíněným neblahým dopadům na práva některých občanů a k pravděpodobnosti, že v současné dekádě nebudou realizovány. Zpracovatel Návrhu ÚP ÚnL nadto sám vyjadřuje pochybnost nad dopravními podklady, když v odůvodnění Návrhu ÚP ÚnL vysvětluje, proč nedokáže předložit požadované schéma území s vyznačením stupně automobilizace v měřítku 1:25 000, a říká, že se jedná „o podrobnější dokumentaci, než je podrobnost územního plánu – možno řešit např. v rámci generelu dopravy. Vyznačení skutečného stavu automobilizace dle skutečného počtu obyvatel a počtu automobilů je v podstatě neřešitelný úkol, pro který není možné zajistit relevantní podklady. Prosté sečtení obyvatel např. sídliště a počtu zaparkovaných vozidel v prostoru sídliště není přesné a může být ve svém důsledku i zavádějící.“ (s. 16)
4. Dopravní prognóza je v rozporu se Zadáním územního plánu Ústí nad Labem. Zadání územního plánu stanovuje: „Návrhový horizont pro prognostické bilance (demografické, urbanistické, dopravní atd.), rozvojové předpoklady a navrhovanou regulaci funkčního využití a prostorového uspořádání území bude stanoven k roku 2025.“ (s. 5) V rozporu s tím ovšem prognostické mapy zatížení komunikační sítě od společnosti CityPlan, o něž se dopravní koncepce Návrhu ÚP ÚnL a její odůvodnění argumentačně opírá, pracují s návrhovým horizontem roku 2040, tedy s výhledem na třicet let, namísto patnácti. Odůvodnění Návrhu ÚP ÚnL přímo říká: „Výpočty dopravním modelem jsou provedeny pro návrhové období roku 2040.“ (s. 146) Jak uvedeno výše, takto dlouhodobá prognóza překračuje pravděpodobnou životnost navrhovaného územního plánu a zpochybňuje věrohodnost a přesnost použitého odhadu budoucího vývoje.
5. Vhodnost a potřebnost navržených dopravních novostaveb je pochybná, existují alternativy. Tři nové mosty a čtyři tunely (tři z toho několikakilometrové) ve městě s necelými sto tisíci obyvateli, v němž se nárůst počtu obyvatel do roku 2030 neočekává (viz odůvodnění Návrhu ÚP ÚnL, s. 133-4), působí jako přehnaně silácké řešení dopravních potíží, byť je ve městě složitý terén. Pokládám za pravděpodobné, že dopravní problémy města je možné řešit dopravními stavbami výrazně menšího rozsahu a rozumnými dopravními opatřeními, jako je zpomalování automobilové dopravy ve městě, zvýšení parkovného v centru města, zkvalitňování a důsledná podpora hromadné dopravy, aktivní podpora pěší a cyklistické dopravy apod. Ostatně právě k alternativám tohoto typu vyzývá Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015: „Ani dokončená dálnice D8 vzhledem ke své poloze dopravní problémy města nevyřeší a jedinou cestou pro zmírnění současných problémů tak do budoucna zůstane drastické zklidňování individuální automobilové dopravy v zastavěných oblastech a důsledná preference udržitelných dopravních odvětví, zejména rozšiřování MHD doplněné posílením cyklistické dopravy.“ (s. 53)
6. Navržené plány budou brzdit rozvoj alternativních řešení a přístupů. Obávám se, že pokud se navržené dopravní novostavby zanesou do ÚP ÚnL, zabrzdí se tím velkou měrou snahy řešit dopravní problémy pomocí menších stavebních úprav, rekonstrukcí a dopravně organizačních opatření (viz výše). Občané při stížnosti na dopravní problémy uslyší, že řešení je v plánu, ale že na něj zatím nejsou peníze. Zkvalitňování stávající dopravní infrastruktury nebude prioritou, bude se čekat na „velké řešení“. (Právě tak se město v současnosti například zdráhá uvažovat o dílčích snahách o řešení dopravní přetíženosti v Pařížské ulici. V minulosti tvrdilo, že nejprve je třeba vybudovat nově Malou Hradební. Teď argumentuje, že nejdřív musí najít peníze na stavbu kruhového objezdu u garáží pod Mariánskou skálou.)
7. Vlivem dopravní indukce mohou být navržené dopravní novostavby kontraproduktivní. Obávám se, že masivní usnadnění průjezdu městem bude indukovat další dopravu. Vytvoření dopravní infrastruktury optimalizované pro osobní automobilovou dopravu totiž dále oslabí motivaci obyvatel města preferovat nákupy, zábavu či sportovní příležitosti ve své čtvrti a naopak zesílí motivaci k častějším a delším cestám osobním vozem po městě, počet automobilů na jednu domácnost poroste a část tranzitní dopravy bude volit průjezd městem (například z Prahy do Děčína by bylo i po dokončení D8 lákavé jet z Lovosic podél Labe, projet po novém mostě na Střekov, tunelem do Olšinek, dalším mostem do Krásného Března a dále podél Labe do Děčína). Nárůst počtu automobilů v důsledku generované dopravy vyvolané rozsáhlými dopravními novostavbami by nežádoucím způsobem zvýšil hlukovou a smogovou zátěž města a mohl by deformovat rozvoj města Ústí nad Labem. Kanadský Victoria Transport Policy Institute na téma dopravní indukce a generovaných jízd zveřejnil 8. června 2011 podnětnou studii (dostupnou v angličtině na http://www.vtpi.org/gentraf.pdf). V této studii se mimo jiné píše: „Generovaná doprava odráží ekonomický zákon nabídky, který říká, že spotřeba určitého zboží roste, snižuje-li se jeho cena. Rozvoj dopravní sítě zmírňující dopravní zácpy snižuje celkové náklady přepravy osobním automobilem (tj. cenu), což pobízí k dalšímu využívání vozidel. Řečeno jinak, většina silnic ve městech vykazuje latentní dopravní poptávku… V dlouhodobém výhledu indukovaná doprava zřetelně posouvá poptávkovou křivku, neboť dopravní systémy a způsoby využití území rostoucí měrou závisejí na automobilech, takže lidé jsou nuceni více přejíždět osobním vozem, aby si zachovali danou úroveň dostupnosti zboží, služeb a aktivit (Lee 1999).“ (s. 2, překlad David Daduč)
8. SEA je nepřesvědčivé a neověřitelné. Co se týče pravděpodobných důsledků nově navrženého dopravního systému na životní prostředí, Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Ústí nad Labem na životní prostředí, vytvořené pro Koncept ÚP ÚnL, nepředkládá přesvědčivou analýzu předpokládaného vývoje, pokud by nebyl uplatněn Koncept ÚP ÚnL (kapitola 2). Zaměříme-li se například na oblasti ovzduší a hluku, zjistíme, že příslušné podkapitoly (2.2 a 2.8) předkládají charakteristiku současného stavu ovzduší a klimatu, respektive hlukové zátěže, avšak vůbec se nevěnují předpokládanému vývoji, pokud by nebyl uplatněn Koncept ÚP ÚnL. Kapitola 2 je tedy formálně nazvána v souladu s přílohou zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, avšak obsahově jí neodpovídá. Scházející vyhodnocení tzv. nulové varianty zpochybňuje veškeré další úvahy předloženého SEA. Dále mám za to, že Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Ústí nad Labem na životní prostředí nepřináší přesvědčivé hodnocení stávajících a předpokládaných vlivů silniční infrastruktury navržené v Konceptu ÚP ÚnL, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných (kapitola 5). Příslušná podkapitola (5.1.21) předkládá tabelární přehled vlivů dílčích silničních staveb na složky životního prostředí, který je stručný, složitou problematiku redukuje na krátká hesla a směšuje charakteristiky vlivů na životní prostředí s doporučeními a požadavky. Celkové strategické hodnocení vlivů dopravních novostaveb, zohledňující synergie a kumulace vlivů, však téměř schází. Zaměříme-li se opět na vlivy na ovzduší a hlukovou zátěž, v poznámce ke kapitole 5.1.21 čteme ničím nepodložené tvrzení: „Negativní vliv zhoršení kvality ovzduší je vyvážen zlepšení[m] kvality ovzduší v důsledku snížení intenzity dopravy z údolí Labe v řešeném území.“ (s. 204) V kapitole 5.2 se pak pouze píše, že na ovzduší může mít vliv „zvýšení počtu a přesun mobilních zdrojů znečištění spojených s realizací obchvatu města Ústí nad Labem, včetně jejich dopravních napojení“ (s. 238) a že k nárůstu hlukové zátěže dojde „zvýšenou intenzitou dopravy na komunikacích v řešeném území“ (s. 240). Přestože úkolem SEA je hodnotit systémový vliv strategií a vypracované SEA opakovaně upozorňuje, že podrobné hodnocení dílčích vlivů jednotlivých navržených záměrů bude provedeno až v rámci EIA, předložené Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Ústí nad Labem na životní prostředí se věnuje především detailům dílčích navržených staveb a nenabízí důkladné strategické hodnocení vlivů celého systému zvažovaných dopravních novostaveb na životní prostředí a udržitelný rozvoj. Vzhledem k výše řečenému jsem přesvědčen, že přinejmenším s ohledem na navržené dopravní novostavby je vypracované SEA neúplné, nepřesvědčivé, nedostatečně odůvodněné a jeho závěry jsou neověřitelné.

11. Stráně nad Krásným Březnem

Katastrální území: Krásné Březno

Čísla parcel, příp. popis: 1468, 1471, 1472/2 a další na návrhových plochách Z13-1, Z13-2 a Z13-4

Připomínka: Žádáme  tomto území zrušit zastavitelné plochy a ponechat je jako plochy přírodní (SM-N, resp. PUPFL), popřípadě vymezit jako zastavitelné pouze menší plochy  blízkosti současné zástavby na jižním okraji návrhových ploch Z13-4 a Z13-2, ovšem  tím, že by tyto jižní cípy nebyly funkčně vymezeny jako SM-M (plochy smíšené obytné městské), nýbrž jako BI (bydlení  rodinných domech městské a příměstské).

Odůvodnění:
Výstavba bytových domů ve svahu nad ulicí Žežická  Krásném Březně by znamenala negativní zásah do krajiny, což by bylo v rozporu s požadavkem Zadání územního plánu Ústí nad Labem na „ochranu opticky exponovaných horizontů, panoramat a dálkových pohledů“ (s. 20). Považujeme za nevhodné, aby se město tímto způsobem rozlévalo do volné krajiny. Zástavba, zejména  případě vyšších budov, by  tomto místě mimo jiné rušila výhled  nedaleké Fričovy vyhlídky (273 m). Připomeňme též, že čtvrtá ze dvanácti priorit Zadání územního plánu, schváleného zastupitelstvem města, požaduje „prioritně využít transformačních a ostatních nevyužitých či neefektivně využitých území oproti extenzivnímu rozvoji  dosud nezastavěném území“ (s. 4).
Zdá se nám, že návrh územního plánu nedostatečně pracuje  možnostmi revitalizace oblasti  jižní části Krásného Března, kde by byla výstavba bytových domů mnohem vhodnější, neboť jde o intravilán  dobrým dopravním napojením. Město si nechalo vypracovat studii revitalizace a rozvoje jižní části Krásného Března (viz www.krasnebrezno.cz). Jsme přesvědčeni, že chvályhodná snaha oživit jižní část Krásného Března, potenciálně velmi atraktivní, by se do územního plánu měla náležitě promítnout a že by vhodně kompenzovala zrušenou výstavbu na svazích nad ulicí Žežická.
Další vážnou výhradou proti navrhované zastavitelnosti ploch nad ulicí Žežická je střet případné výstavby  této oblasti  významnými prvky ÚSES, zejména  lokálním biocentrem Fričova vyhlídka a  nadregionálním biokoridorem K10. Respekt k ochrannému pásmu nadregionálního biokoridoru přitom zdůrazňuje už Zadání územního plánu požadavkem „respektovat a zohlednit ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru […] K10 s probíhající osou teplomilnou doubravní, mezofilní hájovou a vodní.“ (s. 16).

12. Statek Habrovice

Katastrální území: Habrovice

Čísla parcel, příp. popis: parcelní čísla: 270/1, 270/2, 268/1 (část) a 268/2; návrhová plocha Z4-107

Připomínka: Nesouhlasím s navrženým funkčním využitím této plochy (SM-V). Žádám o návrat k funkčnímu využití „plochy přírodní“ (ZP), jak tomu bylo v Konceptu ÚP.

Odůvodnění:
Na východ od návrhové plochy Z4-107 je funkční statek (chov hovězího dobytka) a na jihozápad od této návrhové plochy jsou pastviny, které místní zemědělci už desítky let využívají. Dojde-li k zastavění návrhové plochy Z4-107, jak Návrh ÚP umožňuje, statek ztratí možnost využívat pastviny, neboť jej zastavitelné území od těchto pastvin oddělí. To by pro zemědělce, kteří ve své činnosti chtějí pokračovat, bylo pravděpodobně likvidační.
Dále se obávám, že po případném nuceném zániku statku, může vzniknout spekulativní tlak na odkoupení jejich pozemků a následný převod stávajících trvalých travních porostů na zastavitelné území. Podobně tomu bylo už s řadou jiných pozemků v okolí.

13. Podmínky funkčního využití ploch SM-C a SM-M

Katastrální území: Připomínka se nevztahuje ke konkrétním pozemkům, ale k podmínkám funkčního využití ploch označených indexem SM-C, SM-C1, SM-M a SM-M1.

Připomínka:
1. Žádám o následující doplnění podmínek funkčního a prostorového uspořádání ploch označených indexem SM-C, SM-C1, SM-M a SM-M1:

• stanovit procento obytných ploch i pro novostavby na těchto plochách
• vyžadovat, aby odstavná a parkovací stání pro automobily byla zajištěna formou garáží, a místa k parkování v ulicích povolovat jen jako výjimku nebo v určitém malém množství

Odůvodnění:
1. O rozšíření podmínky tak, aby platila i pro výstavbu po demolicích obytných objektů, žádám proto, aby územní plán nemotivoval k demolicím oproti rekonstrukcím. Nevhodné demolice zažilo město Ústí nad Labem za poslední desetiletí už vícekrát a je na místě motivovat spíše k rekonstrukcím. Doplnění podmínky u SM-M1 žádám proto, že by tu logicky měla být stejně jako u ploch SM-M.
2. O zvážení doplňujících podmínek žádám proto, že bych je pokládal za přínosné pro budoucí zdravý rozvoj ploch spadajících do této kategorie, ale uvědomuji si, že jejich stanovení může být nesnadné a na hranici podrobnosti územního plánu. Stanovit procento obytných ploch pro novostavby by bylo přínosné proto, že by se zajistilo, aby na plochách „smíšených obytných“ nevznikala zástavba bez obytných ploch, což bez této podmínky může v mnoha případech nastat. Podmínku požadující plánovat parkovací místa pro automobily výhradně či převážně do garáží bych pokládal za velmi přínosnou proto, že vozidla zaparkovaná mezi budovami, obzvlášť rozsáhlejší pozemní parkoviště, zpravidla znesnadňují „zabydlení“ městského prostoru lidmi a přispívají k odlidštění městského prostoru.