1. 4. 2009
Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se energetický gigant ČEZ rozhodl vzdát svého záměru postavit na okraji Ústí nad Labem nový zdroj znečišťování ovzduší – paroplynovou elektrárnu.
V únoru poslal Vladimír Hlavinka, ředitel divize výroby ČEZ, městu dopis, že společnost zpracuje připomínky města a do první třetiny dubna předloží primátorovi města Janu Kubatovi své nové návrhy.
Předseda komise města, která se elektrárnou zabývá, ale nyní odstoupil.
Záměr je již vypracovaný
„Shromáždili jsme od dodavatelů dostupné informace… Na základě získaných údajů navrhneme nejvhodnější varianty nejen z hlediska technicko–ekonomického řešení, ale i dopadů na životní prostředí,“ napsal Hlavinka. Jak včera Deník zjistil, experti ČEZ již podnikatelský záměr vypracovali.
Zatím o něm ale nejednalo vedení společnosti. „Na pořad a rozhodnutí v tomto směru přijde během čtrnácti dní,“ uvedl mluvčí skupiny ČEZ pro severní Čechy Ota Schnepp.
„Poté budeme magistrát bezprostředně informovat. S vedením města pochopitelně projednáme i další naše kroky.“
Fišera odstoupil z komise
Další novinkou je, že minulý týden bez udání důvodu odstoupil z čela komise, jež se má novým zdrojem znečišťování zabývat, současný zástupce hejtmanky Arno Fišera.
Komise se znovu sejde zítra. „Myslím, že by nás předseda měl informovat a uvést důvod,“ řekla členka komise Eliška Cesarová.
Fišera včera Deníku opakovaně nezvedal telefon. Podle mluvčího magistrátu Milana Knotka ale jeho odstoupení nebude mít na práci samotné komise vliv.
Už loni se v několika peticích proti elektrárně postavilo na čtyři tisíce lidí. A názor Ústečanů na elektrárnu se do současnosti nijak nezměnil, i když se je ČEZ snaží od počátku přesvědčit, že paroplynový zdroj je k životnímu prostředí mnohem šetrnější než původní plynárna, která ztrpčovala život (i dýchání) zdejším obyvatelům do začátku 90. let.
„Pamatuji si, jaká to byla úleva, když se tehdy zavřela plynárna v Úžíně a doly v Chabařovicích. Už tehdy se přitom říkalo, že právě odtud vane většina větrů a všechny škodliviny jdou na město. A teď to má být znovu?“ sdělila Kamila Kroupová, která v Ústí žije už padesát let. Někteří obyvatelé Ústí berou záměr ČEZ přímo jako drzost.
„Nevím, jak si mohou dovolit po tom, co tu lidé za minulého režimu vytrpěli kvůli elektrárnám a těžbě uhlí, chtít postavit další elektrárnu. Copak tu musí být lidé stále odsouzeni ke kratšímu životu a smrti rakovinou?“ zlobil se Kratochvíl. Do Ústí se přistěhoval v osmdesátých letech a nedávno se mu narodilo vnouče.
„Nikdo tehdy nechtěl věřit, že se sem stěhuju, protože lidé odtud tehdy utíkali právě kvůli znečištěnému ovzduší,“ vzpomíná.
Po poprasku, který se loni v první půli roku kolem chystané stavby elektrárny strhl, je zatím klid. Ovšem jen zdánlivě. Všichni vyčkávají, co bude dál, jaký další krok ČEZ udělá. Bez dalších informací neví jak postupovat ani vedení města (váhalo, ale občané ho donutili jednoznačně se vyslovit proti elektrárně).
ČEZ uvažoval o zahájení stavby už v minulém roce. Odpor, který se ale zvedl, vše oddálil. Energetický gigant ovšem má v ruce stavební povolení z roku 1996, i když oponenti uvádějí, že neodpovídá územnímu plánu města. Navíc je ve hře osud rekreační zóny Milada, elektrárna by se přidala do skupiny znečišťovatelů v jejím okolí.
Paroplynová elektrárna má mít v Ústí výkon 400 MW a má stát podle původního projektu 5 miliard korun. Autoři petic a signatáři požadují zrušit stavební povolení z roku 1996 a vypracovat nový posudek vlivu na životní prostředí.
Dagmar Cestrová
Ústecký deník, 1. dubna 2009
