4. 5. 2010

Ústecký deník – Stavba jezů na Labi se nevyplatí. Vyplývá to prý ze studie Říční plavba na Labi a Sále, již zpracoval německý Institut pro ekologický hospodářský výzkum.

Studie poukazuje na ekonomickou nevýhodnost investice do úprav koryta. Na studii upozornilo sdružení Arnika, zabývající se životním prostředím (viz tisková zpráva Arniky).

Jak uvedla Zora Kasiková, mluvčí Arniky, studie byla nedávno zveřejněna v Berlíně.

„Poukazuje na to, že vnitrozemská lodní doprava nebude ani po dokončení těchto opatření konkurenceschopná,“ vysvětlila k tomu Kasiková. „Upozorňuje i na ekonomické ztráty spojené s nenávratným poškozením přírody a krajiny okolo Labe.“

Jez jednou bude

S jezem u Děčína ministerstvo dopravy ale počítá. „Jednou bychom ho tam chtěli mít, ale prozatím na něj nejsou peníze,“ sdělil mluvčí ministerstva Karel Hanzelka.

„Přeprava po vodě má svůj význam. Je vhodná pro převoz řady komodit, například rozměrných nákladů.“

Arnika ale upozorňuje, že cena za poškození, případně zničení krajiny při úpravách koryta musí být také započtena do celkových nákladů dřív, než se o stavbě jezů rozhodne. Jana Vitnerová, která vede v Arnice program Ochrana přírody, k tomu řekla, že s německým Svazem pro ochranu přírody a životního prostředí spolupracují dlouhodobě.

„Proto nyní můžeme společně prezentovat stanoviska a odborné názory na stavební úpravy na Labi. Budoucnost řeky je totiž nutno řešit v návaznosti na situaci na německé straně,“ doplnila Vitnerová.

Rentabilní, či ne?

Studie uvádí, že rentabilitu nákladní lodní dopravy je prý možné zajistit teprve při hloubce plavební dráhy 2 až 2,50 m. Jinak plavba kvůli vysokým nákladům nemůže konkurovat silniční nebo železniční dopravě. Tuto hloubku podle studie není možné dosáhnout ani jezem.

Ředitelství vodních cest, tedy jeho tiskový mluvčí Václav Straka, ohledně rentabilní hloubky plavební dráhy vysvětlil, že v současnosti jsou dokončovány údržbové práce na Labi, přičemž minimální plavební hloubka je 1,6 metru.

„Po většinu roku je v Německu již nyní k dispozici plavební hloubka vyšší, jež umožňuje rentabilní plavební provoz. Ponor lodí 1,4 metrů je hranicí rentability. Na shodné parametry jsou navrhovány úpravy Labe u nás.“

Autor: Janni Vorlíček
Ústecký deník, 3. května 2010