19. 5. 2005
Překvapilo mě negativní hodnocení významu vodní dopravy v příspěvku Karla Nepraše z Velkého Března „Budeme mít jez(y)?! (ÚD 17.5.2005)“. Autor varuje, že i kompromisní výstavba jezů, tedy pouze jedno stavební dílo – jez u Děčína, se neobejde bez následků. Píše, že se musí počítat s přerušením biokoridoru vzácných vodních živočichů. Biokoridorem jistě míní řeku Labe. Jez bude vodu nadlepšovat jen v období sucha, za normálního průtoku bude sklopený a voda v řece bude proudit jako dříve. Již jsem upozorňoval, že toto řešení dokonce zlepší ochranu živočichů při extremním poklesu vodních stavů zabráněním úhynu ryb a říčních škeblí, zlepší se ekologické poměry v městské části Děčína znemožněním odkrývání kanalizačních stok a tím obtěžování obyvatel zápachem a hlodavci.
Nemáme dvě řešení na výběr. Nemůžeme těžit z toho, že zakonzervujeme dosavadní břehy řeky Labe v absolutním smyslu slova. Nepovede to k žádné „zelené turistice“. Jde prostě o všední břeh jedné větší evropské řeky. Na druhou stranu je to jedna z pupečních šňůr ČR se západní Evropou v dopravě.
Potenciál dopravy zboží po zlepšení plavebních podmínek se odhaduje 4krát až 7krát větší oproti dnešnímu objemu. Vodní doprava na Labi sehrává důležitou úlohu pro snížení dopravních nákladů importovaného a exportovaného zboží a podílí se tím na zvyšování konkurenceschopnosti řady průmyslových a zemědělských producentů v ČR. Kromě toho studie firmy PLANCO pro vládu SRN předpovídá nárůst přeprav na česko-německé hranici do roku 2015 o 140 procent. Proto se zavádí mýtné na dálnicích a silnicích, aby touto ekonomickou pákou byli logistici nuceni více využívat železnici a vodní dopravu.
Karlu Neprašovi se nelíbí, že v souvislosti se stavbou jezu by mohlo dojít k rozšíření lodního překladiště v Děčíně, což by mohl být předstupeň k výstavbě nejen jednoho, ale v budoucnosti i dalšího jezu na Labi. Co se bude dít v budoucnosti, ukážou až další léta. Dnes se můžeme racionálně bavit o konkrétním projektu – řešení stavby jezu pod Děčínem. Zde pozitiva převládají. Lodě od moře doplují konečně až na naše území i v době výrazného poklesu stavu labské hladiny. Z Německa má být zajištěna splavnost při minimálním ponoru 140 centimetrů po dobu 345 dní v roce.
Miroslav Pátek, poslanec ODS za Ústecký kraj
