26. 5. 2005
Ing. Miroslav Pátek ve své reakci (Ad Budeme mít jez(y)?, ÚD 19.5.2005) na můj článek se přes nejasné argumenty vzdaluje od podstaty věci plánované výstavby jezu na Labi. Zásadní rozdíl našich pohledů spočívá v odlišném technokratickém a environmentalistickém přístupu. Déletrvající vyšší zajištěné vodní stavy mají podle M.Pátka zabránit úhynům živočichů, jenže vzácné biotopy, na které jsou nejvzácnější druhy vázány, přežívají právě díky občasnému období sucha a obnažení říčních náplav. Tyto biotopy, právem zařazené jako vyznané z hlediska evropské soustavy přírodně cenných lokalit NATURA 2000, se jinde v České republice již nevyskytují.
Velmi často se jako argumenty pro výstavbu jezu kladou ekonomické přínosy akce. Očekávaný nárůst objemu lodní dopravy, který pan poslanec dále zmiňuje, bral v úvahu i nezávislý Nejvyšší kontrolní úřad. Týká se varianty výstavby obou dříve plánovaných jezů a přesto NKÚ neshledal stavbu jako ekonomicky návratnou a proto ji nedoporučil k realizaci.
Rozumím postoji zastanců výstavby jezů, ale nesdílím jej. Jedná se o celkově jiný přístup k bytí. Podle mého názoru má ochrana přírody a krajiny v dnešním rozvinutém světě již vybudovanou náležitou pozici a nesporný význam, který vyplývá z potřeby zajištění současného i budoucího kvalitního života. Smutným mementem dřívějšího nerespektování zásad trvalé udržitelnosti je lidskými činnostmi devastovaná oblast Podkrušnohoří. Krajina se bude vždy dynamicky proměňovat, ale nesmí to být zcela na úkor jejích živých složek.
Karel Nepraš, člen krajské rady Strany zelených Ústeckého kraje