Kancelář ombudsmana ostře kritizuje ústecké úřady za liknavost ve věci Oulického černých staveb

24. 3. 2011

Veřejný ochránce práv: Postup úřadů Ústeckého kraje podporuje protiprávní jednání stavebníka

Jestliže úřady poskytly stavebníkovi, který porušil zákon, již rok a půl času, aby mohl doplnit svoji žádost o dodatečné povolení staveb, fakticky tak tolerují protiprávnost. Už od roku 2008 je přitom známo, že černé stavby v Řehlovicích v CHKO České středohoří není možné povolit, protože nesplňují základní podmínky – soulad s územním plánem a souhlasné stanovisko Správy CHKO.

I přesto Magistrát Ústí nad Labem neustále odkládá rozhodnutí a poskytuje stavebníkovi další čas. Krajský úřad Ústeckého kraje tuto nečinnost přehlíží. Dosavadní vývoj případu může působit navenek tak, že úřady i stavebník doufají, že se někdy v budoucnu podaří územní plán změnit ku prospěchu stavebníka, tj. že se nepovolené stavby dostanou do zastavitelného území a bude možné je dodatečné povolit. Takové jednání je podle zástupkyně ochránce naprosto nepřípustné a vyvolává pochybnosti o kvalifikovanosti a nestrannosti úřadů. Za alarmující považuje zástupkyně ochránce i skutečnost, že se stavebníkem nebylo dosud vedeno a skončeno žádné sankční řízení za porušení stavebního zákona.

Je paradoxní, že nečinnosti se dopouští stavební odbor Magistrátu Ústí nad Labem, kterému byla kauza předána krajským úřadem k rozhodnutí s odůvodněním, že ústecký stavební odbor je v těchto věcech zkušený a poskytuje záruku kvalifikovaného a rychlého rozhodnutí.

Je povinností stavebních úřadů postupovat tak, aby nepovolené stavby nevznikaly. Současný postoj úřadů ke konkrétním černým stavbám v obci Řehlovice vytváří nebezpečný precedens, který oslabuje důvěru v legální postup. Poslední argument úřadů týkající se údajně nejasné šířky hraniční čáry zastavitelného a nezastavitelného území v územním plánu obce, jestliže se jedná o stavby ležící zcela zjevně v území nezastavitelném, už není možné posuzovat jinak, než jako další snahu o prodloužení řízení.

Vedle ústeckého magistrátu zástupkyně ochránce rovněž negativně hodnotí postup a nedůslednost stavebního úřadu v Trmicích při prověřování užívání nepovolených staveb. Jde přitom o přestupky, za něž může být stavebníkovi uložena pokuta. Kontroly sice byly provedeny, ovšem se závěrem, že nebyly spatřeny žádné osoby, tudíž stavby nejsou užívány. Užívání však podle zástupkyně v případech některých staveb nebo terénních úprav plyne už z toho, zda stavba či úprava plní svou funkci. Jestliže například plot plní funkci ochrany proti vstupu na pozemek, jde o stavbu užívanou. Bazén je napuštěním uveden do provozuschopného stavu, plní svou funkci a je tudíž užíván, bez ohledu na to, zda se v něm koupe. To samé platí např. pro tenisové kurty, pokud jsou vybaveny hracími prvky (síť, upravený povrch apod.).

Zástupkyně ochránce proto v souladu se stavebním zákonem znovu žádá vydání zákazu užívání staveb. Jeho porušením se pak stavebník vystavuje riziku trestního stíhání pro maření úředního rozhodnutí.

Vývoj kauzy v datech:

• 20. 8. 2008 oznámila Správa CHKO stavebnímu úřadu v Trmicích stavební aktivity ve volné krajině a požádala o prověření jejich legálnosti.
• 4. 9. 2008 provedl stavební úřad na místě šetření, kterým zjistil i další již hotové či rozestavěné stavby, realizované bez příslušných povolení.
• 15. 9. 2008 zahájil stavební úřad Městského úřadu v Trmicích řízení o odstranění nepovolených staveb a poučil stavebníka, že může nejpozději do 31. 12. 2008 podat žádost o dodatečné povolení staveb.
• Na konci roku 2008 požádal stavebník Správu CHKO o vydání závazného stanoviska. Bylo negativní.
• 15. 4. 2009 požádal stavebník o dodatečné povolení stavby – pouze pro zastřešení příjezdové cesty. Z tohoto důvodu stavební úřad řízení o odstranění stavby přerušil a vyzval stavebníka k doložení chybějících podkladů do 26. 6. 2009.
• 29. 6. 2009, dříve než mohl ve věci rozhodnout, obdržel stavební úřad usnesení Krajského úřadu Ústeckého kraje o přebrání této kauzy. Krajský úřad svůj krok odůvodnil žádostí stavebníka, který poukazoval na zásadní pochybení a vyjádřil obavu z nezákonného rozhodnutí.
• 11. 8. 2009 postoupil krajský úřad věc k vyřízení magistrátu Ústí nad Labem s tím, že magistrát věci rozhodne kvalifikovaně a rychle.
• 8. 10. 2009 ústecký magistrát přerušil řízení o odstranění staveb i řízení o dodatečném povolení stavby zastřešení příjezdové cesty. Odůvodnil to nejasnostmi postupu stavebního úřadu v Trmicích a nesrovnalostmi v územním plánu Řehlovic. K tomu starosta Řehlovic podotknul, že za celou dobu existence územního plánu k němu nebyly ani nadřízenými orgány, ani samotným stavebníkem vzneseny žádné připomínky.
• 30. 9. 2009 projednalo zastupitelstvo Řehlovic změnu územního plánu a žádost stavebníka o zařazení jeho pozemků do zastavitelného území zamítlo. Znovu ji projednalo 23. 11. 2009 a opět s negativním výsledkem.
• 30. 11. 2009 ochránce zahájil šetření z vlastní iniciativy na základě informací v médiích o nepovolených stavbách v CHKO České středohoří.
• 2. 3. 2010 vydal ochránce zprávu o šetření, v níž kritizuje nestandardní postup krajského úřadu, který bez zákonného důvodu odebral věc příslušnému stavebnímu úřadu v Trmicích. Poukazuje také na skutečnost, že zastupitelstvo Řehlovic se prokazatelně zabývalo žádostmi stavebníka o změnu územního plánu a opakovaně je zamítlo. Je tedy evidentní, že stavebník není schopen splnit základní podmínku pro povolení stavby – soulad s územním plánem. Další prodlužování lhůt k doplnění žádosti o dodatečné povolení staveb proto není namístě.
• 9. 4. 2010 informoval tajemník ústeckého magistrátu ochránce, že vydal pokyn stavebnímu odboru k postupu ve smyslu zprávy ochránce o šetření, tj. o obnovení řízení o odstranění staveb.
• 26. 4. 2010 podal stavebník novou žádost o dodatečné povolení staveb, takže magistrát řízení o odstranění staveb přerušil. Následně vyzval stavebníka k doplnění žádosti o potřebné doklady. Poskytl mu k tomu lhůtu 90 dnů! A to v situaci, kdy už od roku 2008, kdy případ začal projednávat trmický stavební úřad, měl stavebník dost času na to, aby potřebné doklady shromáždil a doložil, včetně prokázání souladu staveb s územním plánem a souhlasného stanoviska Správy CHKO.
• 19. 7. 2010 vydala zástupkyně ochránce závěrečné stanovisko, v němž kritizuje další průtahy v řízení a neopodstatněné prodloužení lhůty k doplnění žádosti stavebníka o 90 dnů. Jako opatření k nápravě zástupkyně požadovala zejména vydání zákazu užívání staveb a rovněž vyzvala nadřízený krajský úřad k odstranění nečinnosti na straně ústeckého magistrátu.
• 24. 8. 2010 lhůta pro doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby uplynula a znovu byla prodloužena. Zatím poslední prodloužení lhůty umožnil ústecký magistrát 3. 1. 2011, a to až do 31. 3. 2011.

Na doložení potřebných podkladů už tak úřady stavebníkovi poskytly dobu od 24. 8. 2009 do 31. 3. 2011, tedy více než rok a půl. Přitom je prakticky celou dobu známo, že stavebník není schopen doložit soulad staveb s územním plánem, ani souhlasné stanovisko Správy CHKO České středohoří, což jsou klíčové dokumenty potřebné pro vydání dodatečného povolení staveb.

Nepovolené stavby a terénní úpravy v Řehlovicích v CHKO České středohoří:

• Těžkou nákladní dopravou vyježděná cesta na pozemku parc. Č. 1631/1 v k.ú. Moravany u Dubic
• Oplocení části pozemku parc.č. 1215 a 2292/1 v k.ú. Moravany u Dubic
• Provedené terénní úpravy, výkopy, násypy zeminy na pozemku parc.č. 1215 v  k.ú. Moravany u Dubic
• Opěrné zdi typu GABION na pozemku parc.č. 1215 a 1225 v k.ú. Moravany u Dubic
• Neveřejná účelová zpevněná příjezdová cesta na pozemku parc.č. 1220/1 v k.ú. Moravany u Dubic
• Zastřešení vjezdu na pozemek parc.č. 1220/1 v k.ú. Moravany u Dubic
• Tenisový kurt a opěrná zeď na pozemku parc.č. 1215 v k.ú. Moravany u Dubic
• Bazén, pergola, opěrné zídky, zahradní terasy na pozemku parc.č. 1480 v k.ú. Moravany u Dubic

Doporučujeme také tiskovou zprávu Veřejného ochránce práv z konce dubna 2010, Černé stavby: Ústecký magistrát přislíbil ochránci nápravu. Ústeckému magistrátu a Krajskému úřadu Ústeckého kraje ovšem doporučujeme pojednání Principy dobré správy, které před lety sepsal JUDr. Otakar Motejl.