16. 8. 2005
Reakce na článek v severočeské příloze MF Dnes.
Starosta Děčína Vladislav Raška patří k neúnavným obhájcům stavby jezů na Labi, přitom vzhledem k vyjádřením ve včerejším článku nezná ani jejich základní parametry a způsob fungování. Tvrdí, že jedním ze základních požadavků protipovodňové ochrany města Děčína je jejich výstavba, která umožní korigovat hladinu řeky. Jezy přitom ze své podstaty nikdy jako protipovodňová ochrana fungovat nemohou a jejich vliv může být při povodních dokonce negativní.
Zvýšená a stabilizovaná hladina nad jezem totiž snižuje retenční (zadržovací) schopnost krajiny. V místech, kam by se voda normálně rozlila, už voda je, a tak se hladina postupně zvyšuje směrem proti proudu řeky, kde dochází k zaplavování území. Řešením v tomto případě bývá otevření jezových výpustí, čímž se sice sníží hladina nad jezem, ale zvýší pod ním a dochází tak k zatopení do té doby jezem neovlivněných oblastí (typická situace v Ústí nad Labem pod vodním dílem Střekov při každoročních drobných záplavách). Jezy tak nezabrání ani té nejmenší povodni, protože slouží k navyšování hladiny řeky a jejich zadržovací schopnost je již dopředu vyčerpána.
Z dokumentace k neúspěšně prosazované variantě dvou jezů navíc jasně vyplývá, že jak jez v Malém Březně, stejně jako ten v Prostředním Žlebu (nyní prosazovaný jako jez Děčín), by zmizel celý pod hladinou řeky při výšce hladiny Labe 7 metrů (tzv. dvouletá voda v Ústí nad Labem).
Jiří Škoda
Strana zelených Ústí nad Labem
