9. 1. 2008

Zákon mu to prý neumožňuje, prach přitom může být lidem silně nebezpečný

Ústí nad Labem/ I když město ve strategii rozvoje do roku 2015 přiznává, že prach znečišťuje zdejší ovzduší nejhůře, zdá se, že tento problém neřeší.

Z grafů zde uvedených vyplývá, že zatímco v roce 1999 klesl podíl prachu ve vzduchu až na přibližně 25 ug/m3, už o čtyři roky později se zvojnásobil na přibližně 45 ug/m3. Mírný pokles pod 40 ug/m3 je patrný v roce 2006. Údaje za loňský rok ještě nejsou vyhodnoceny, ale měřící stanice ve městě včera naměřily až přibližně 120 ug/m3.
„Myslím si, že loňský rok bude horší oproti roku 2006. Dálnice D8 zatím končí v Ústí. Takže zde narostla automobilová doprava. Zároveň byla zdražena MHD, elektřina, plyn. To určitě sehraje svou roli,“ komentoval to Marian Páleník z Přátel přírody.

Jedním z významných zdrojů znečištění prachem jsou třeba automobily, projíždějící Pražskou ulicí, nebo centrem města. Přitom omezení jejich průjezdu centrem, ač jinak nepopulární, by vyčištění městského ovzduší citelně napomohlo. Magistrát ovšem argumentuje, že nemá pravomoc zakázat lidem jezdit autem.

„Zákony umožňují vybírat mýtné pouze na dálnicích, nikoliv při vjezdu do města,“ uvedl tiskový referent magistrátu Václav Groulík. „Růst počtu aut ve městě souvisí i s růstem životní úrovně obyvatel, pro něž je auto pohodlnější než pěší chůze, jízdní kolo či MHD.“

Dílčím úspěchem v omezování prašnosti je dostavba trolejbusové trati na Střekov. Po většině městských linek tak jezdí trolejbusy, vyjma příměstských oblastí. „Město se nebrání dalšímu rozšiřování trolejbusové trati, třeba prodloužením všebořické linky až k Tescu,“ pokračoval Groulík. Tradičními odpůrci současné politiky magistrátu jsou Zelení. „Jeho tvrzení o individuální dopravě je alibismus. Město se zříká odpovědnosti za zdraví občanů, i když si je tohoto problému vědomo. Řešit jej účinně by ovšem nepřitáhlo voliče. Jednou se to však bude muset vyřešit,“ uvedl zastupitel Zelených Karel Nepraš.

V evropských městech prý je rostoucím trendem, že radnice vjezd do center silně omezují, nebo zakazují. „Příkladem by v tom mohlo být Německo.“

Prachové částice na sebe mohou vázat další škodliviny. Fosgeny, oxidy síry, fluor, uhlovodíky a jiné. „Záleží na zdroji v lokalitě. Chemické reakce na povrchu prachových částic mohou látky jen málo jedovaté změnit v silně jedovaté,“ varoval ředitel Krajské hygienické stanice Josef Trmal.