20. 12. 2010
Drobil nadrobil sobě i vládní koalici. Karel Nepraš situaci komentuje.
20. prosince 2010 – Na ministerstvu životního prostředí je v posledních dnech živo. Jak je patrné z vyjádření, která k nám vzápětí doléhají z Hradu, děje se tak k veliké nelibosti nejvyššího, rozumějte pana prezidenta. Rezignaci totiž oznámil ministr Drobil, se kterým si profesor Klaus tolik rozuměl. Prezidentovi je velmi líto, že díky kauze, která podle Klausových slov na Drobila nevrhá špetku stínu, musí tento historicky nejlepší a vlastně první opravdový ministr životního prostředí v České republice odstoupit.
Je fascinující, jak brilantního soudce máme v čele naší země, když bez důkladného prošetření celé kauzy má v nevinně některých zúčastněných předem jasno. Jen by mne zajímalo, jestli by se pan prezident tak vehementně bral za osobu ministra, kdyby se v totožné situaci ocitl na stejném resortu řekněme dříve úřadující Martin Bursík. Ten byl ovšem s Klausem ve výrazném názorovém nesouladu, chtěl chránit klima, podporovat obnovitelné zdroje energie, zálohovat plastové lahve nebo nechat Šumavu napospas přírodě. V postavě pana Drobila se prezident konečně dočkal. Drobil nejenže vnesl na MŽP pořádek, ale především konečně pravý pohled na věc a výše uvedené nehoráznosti. Proti tomu je odpovědnost za korupci v nejvyšších patrech svěřeného úřadu nevýznamným detailem. Nebo ne? Ať posoudí čtenářky a čtenáři. Podle mne je každopádně Drobilova rezignace dobrou zprávou pro přírodu a krajinu České republiky a to bez ohledu, jak celá korupční kauza dopadne. Rezignací Drobila Česká republika totiž nepřišla o ministra životního prostředí, slovy mého známého „pouze ztratila druhého ministra průmyslu“.
22. prosince 2010 – Korupční kauza na Státním fondu životního prostředí má neuvěřitelné další dějství. V reakci na chystané hlasování o nedůvěře vládě Petra Nečase se v úterý sešly špičky koaličních stran s prezidentem a uzavřely mezi sebou a za prezidentovy garance „gentlemanskou dohodu“. Co si pod tímto pojmem máme představit, ovšem zůstává skryto, protože samotná dohoda je tajná. To je vskutku nečekaný a nepochopitelný krok, ke kterému se odhodlala vláda postavená na tématu boje proti korupci, navíc v době, kdy probíhá vyjasňování vážné korupční aféry na Ministerstvu životního prostředí. Ačkoli ještě nedlouho před hlasováním nebylo jasné, zda vláda důvěru dostane, nakonec se to stalo, ale paradoxně na základě naprosto netransparentní občanům skryté dohody. Nemělo by takové rozhodnutí stát spíše na naprosto jasných a veřejně prezentovaných argumentech a závěrech? Je to opravdu dobrý signál od vlády boje proti korupci?
