4. 10. 2010
První ústecké farmářské trhy byly hned od desíti hodin v obložení desítek lidí. Na stísněném prostoru malé části Lidického náměstí v deseti stáncích byl v sobotu o bio výrobky velký zájem.
Někteří prodejci to balili po tři čtvrtě hodině, protože neměli co prodávat.
Například kozí farma z Merboltic byla doslova vybílená. „Překvapilo mě, jak rychle jsme všechno prodali,“ komentovala „vyjedený stánek“ Jindra Šancová.
“Jezdíme na biojarmarky do okolních měst. Trhy tohohle druhu určitě v Ústí chyběly. Jen bych řekla, že to uspořádali na malém místě. Ale na poprvé hodnotím, jako dobré,“ řekla Petra Prachlová.
Karel Nepraš jeden z organizátorů řekl, že kritika lidí je oprávněná. „Cílem dnešních trhů bylo biojarmarky v Ústí nastartovat. Bylo vidět, že třeba zeleniny a ovoce bylo málo a do budoucna by jistě bylo dobře tento sortiment rozšířit. Prodejci musí platit za zábor městu nájem. Přiznal, že sami takový zájem nečekali,“ zdůvodňoval malé prostranství Nepraš.
Prodejci z okolí zde nabízeli biopotraviny, od jáhel, přes bylinné čaje až po koření. Nechyběly v několika stáncích výrobky z kozího mléka.
Soňa Havlová z Chabařovic byla potěšená zájmem lidí. Prodávala ručně točenou keramiku. „Lidé si jarmark pochvalují, ale čekali více zelinářů, vajíčka, ovoce. Ale pokud by město vybíralo za stánek 500 korun, jak vybírá za pronájem plochy pro stánkový prodej, kdo ví, zda se to farmářům vyplatí. Pro prodej takových produktů by měly být na stánkový prodej výrazné slevy. Vždyť to je pro občany,“ uvedla Havlová.
Kolem poledního se pohybovalo kolem stánků kolem sta lidí. Stísněného prostoru využili i zloději, kteří, jak zjistil Deník, zde okradli několik lidí. Přímo i našeho redaktora o kartu k internetovému připojení.
Řadu pytlíčků s bylinami prodával Jan Šimon Stromsnes, spolu s jablky a dalšími výpěstky ze zahrady. „Prodávám přebytky ze zahrady, cokoliv, co se urodí. Na tržnice jezdím na kole. Nepoužívám žádný traktor, nemám ani auto. Je pro mne zcela zbytečné. Když pro převoz něčeho auto několikrát do roka potřebuji, dá se přeci půjčit nebo dovoz sjednat.“
Zámecké sady Chrámce nabízely ve stánku biomošt, hruškovici, šťávu z vinných hroznů.
Nechyběl i prodejce teplého občerstvení, ale prodej typických vuřtů a klobás ze směsi rozemletého masa, uvařených kůží, příměsi mléka a dalších laskomin, se nekonal. I tam byly k mání jen zdravé alias bio potravin.
Nabídku teplého čaje na zahřátí měla na jarmarku Čarovna – čarodějná čajovna, sídlící ve stejném objektu jako restaurace U vlka ve Velké Hradební ulici poblíž vědecké části krajské knihovny. Prodavač čaje naléval teplý svatováclavský čaj do kelímků z bioplasmu. Bylinky, zelený čaj a květ lípy, to vše představovalo příjemnou voňavou kombinaci. K tomu měl, za 15 korun, pravé arabské koláčky s datlemi.
První ústecký biojarmark organizovala ústecká organizace Strany zelených, ve spolupráci s teplickým ekocentrem Šťovík.
Zpracovali František Roček a Petr Sochůrek
Ústecký deník, 3. října 2010
