Tunová ekonomika

Jezy na Labi se ani tak netýkají ochrany přírody, jako jsou projevem zarezlé tunové ekonomiky v hlavách mnoha politiků. Argumentace pracovními místy a levnější a ekologičtější vodní dopravou je zcestná. Podívejme se, jaká by byla realita.

Ministr Bárta: Jezy na Labi by měly vzniknout, otázka je kdy

ČTK, Děčín, 6.8.2010 - Jezy na Labi jsou důležité, ale v pořadí priorit nad nimi stojí dálnice. Novinářům to dnes na své cestě po Ústeckém kraji řekl nový ministr dopravy Vít Bárta. Prioritu mají podle něj dálnice, včetně chybějícího úseku dálnice D8. Chce vyvíjet kroky potřebné pro jejich stavbu, ta ale může začít, až když skončí rozpočtové škrty. To podle něj nebude dřív než v roce 2016. Jezy okolo Děčína jsou jedním z kontroverzních témat, která rozdělují občany kraje.

Na stavbu zbytečných jezů doplatí mnoho měst a obcí

Tisková zpráva organizací Arnika, Dopravní federace a Zelený kruh, 5.8.2010 – Náklady na výstavbu dvou jezů (Malé Březno na Ústecku, Prostřední Žleb na Děčínsku) včetně dalších potřebných úprav řeky ministerstvo dopravy před mnoha lety odhadovalo na 6,2 miliardy korun, od té doby odhadovaná částka stále roste. V případě přislíbení státní dotace jezům by miliardy korun chyběly na stavbu potřebných obchvatů měst a obcí. Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě z roku 2009 přitom označil projekt jezů za nerentabilní.

Arnika: Miliardy korun za jezy na Labi se nikdy nevrátí

Ústecký deník – Stavba jezů na Labi se nevyplatí. Vyplývá to prý ze studie Říční plavba na Labi a Sále, již zpracoval německý Institut pro ekologický hospodářský výzkum.

Marian Páleník: Boj proti jezům je mýtus

Od ústecké organizace Přátelé přírody, o.p.s. jsme se doslechli tři povzbudivé zprávy. David Daduč se proto ptal ředitele Přátel přírody Mariana Páleníka na podrobnosti.

Ministr Bendl chce jezy na Labi

Ústí nad Labem, Děčín - O jezech na Labi je rozhodnuto. Alespoň se to zdá ze včerejšího prohlášení ministra dopravy Petra Bendla, který se včera sešel s rejdaři v Děčíně. Také město Děčín stavbu jezu podporuje.

Labe v letošním roce rejdařům nepřeje

Ministerstvo dopravy kvůli tomu opět hovoří o jezech, ekologové nesouhlasí a obviňují ho z mystifikace veřejnosti

Oběžník Elbe / Labe září 2007

Pravidelný oběžník německých ekologických organizací ke stažení.

Jezy na Labi asi nebudou

Ústí nad Labem/ Z prohlášení ministra životního prostředí (ŽP) Martina Bursíka vyplývá, že jeho resort není nakloněn stavění nových jezů na Labi. Podle stran zainteresovaných v této kauze ministr Bursík trochu předjímá rozhodnutí svého ministerstva v době, kdy je teprve zpracovávána EIA.

Výsledky ankety: Mají být postaveny jezy na Labi pod Ústím nad Labem?

Strana zelených se dlouhodobě zapojuje do boje proti výstavbě jezů na českém dolním Labi. Na krajských stránkách jsme se vás ptali na váš názor a zde jsou výsledky.

Lodě se přizpůsobují řekám

Wilhelmshaven – Na přístavním ostrově ve firmě Navitek se včera sešlo mnoho lidí. Byli pozváni kielskou firmou New Logistic na křest lodě. Jejich inovační vnitrozemská a pobřežní motorová loď FUTURA CARRIER se od jara 2006 nachází v Naviteku, kde jsou dolaďovány poslední maličkosti.

Jezy možná vláda nepostaví

Děčín - Loďaři se již nemohli dočkat, až začne vytoužená stavba alespoň jednoho jezu na Labi, podle vládní trojkoaliční dohody se tak ale nejspíše nestane. V dokumentu se totiž mluví o tom, že je potřeba stavbu jezů na Labi přehodnotit, což odpovídá představám Strany zelených. Představitelé Děčína přitom prosazují jez několik let, naopak proti stavbě argumentují ekologové z různých sdružení.

BUND: Jez nemá smysl

Na konci července letošního roku podepsali ministři dopravy ČR a Německa prohlášení o dopravě na řece Labi. Tímto dokumentem má být na německé straně zaručena minimální hloubka řeky, která umožní téměř celoroční splavnost vodní cesty. To je klíčový argument pro výstavbu jezu u Děčína. Podle klimatologů z Postupimi však nebudou Němci schopní dostát svému slibu, protože voda v řece nebude dosahovat požadované hloubky.

Změna klimatu sníží hladinu Labe, upozorní vládu zelení

Čeští a němečtí zelení se chystají požádat českou vládu, aby přehodnotila souhlas s výstavbou jezu na Labi v Děčíně. Vedle už dříve předkládaných argumentů týkajících se nevratnosti investice ve výši 117 milionů eur předloží i klimatologické prognózy. Podle nich ubude do roku 2100 v Německu srážek až o třetinu, čímž výrazně klesne počet dnů v roce s hloubkou splavnosti Labe 160 centimetrů.

Zelení ze dvou zemí: Jezy ne

Celoroční splavnost Labe pro nákladní lodě, hlavní argument pro výstavbu jezu u Děčína, je podle ekologů utopií.

Klimatické a antropogenní vlívy na nízké stavy vody středního Labe

Studie Postupimského institutu pro výzkum klimatu (PIK), obsahuje informace o klimaticky podmíněných nízkých stavech vody na středním Labi v Německu (úsek Drážďany - Magdeburk). Závěr studie hovoří o tom, že díky globálním změnám klimatu bude výskyt podobných stavů stále častější.

Počet dní s nedosaženou plavební hloubkou na Labi

V článku naleznete 4 grafy, které zobrazují počet dní s nedosaženou plavební hloubkou 100, 160, 200 a 250 cm. Jedná se o německý úsek Labe, přesněji úsek Saalemündung – Magdeburg. Zdrojem dat je Wasser- und Schifffahrtsamt Magdeburg.

Čeští a němečtí zelení považuji výstavbu vodního stupně na Labi u Děčína za ekonomicky neefektivní a ekologicky bezohledný projekt

Záměr vybudovat na Labi plavební stupeň u Děčína a otázky splavnosti Labe byly tématem mezinárodní konference, která proběhla dnes v Ústí nad Labem pod záštitou europoslance za německé Zelené Milana Horáčka a předsedy Strany zelených Martina Bursíka. Na možnosti posoudit výstavbu jednoho jezu místo dříve uvažovaných dvou plavebních stupňů se dohodují ministerstva životního prostředí a dopravy. Jez v Děčíně by měl stát přes 3,5 miliardy korun. Čeští a němečtí zelení společně poukazují na ekonomickou náročnost a nenávratnost investice, která přesto nepřinese kýženou splavnost Labe pro nákladní lodě, neboť se na německé straně neuvažuje o kanalizování a intenzivním využití pro lodní nákladní dopravu navazujícího úseku Labe mezi státní hranicí ČR a Magdeburkem. Odpůrci jezů pak nevěří, že bude-li jeden jez postaven, nezůstane pouze u něj.

Splavnost Labe

Pozvánka na konferenci, která se uskuteční 19.5. v Ústí nad Labem.

Labe a chystané jezy v ČR

Splavný úsek Labe v ČR je rozdělen do dvou částí, první má uměle vytvořenou stabilní vodní hladinu kaskádou říčních stupňů, druhá část má přirozený spád, s hladinou odpovídající okamžitému průtoku v řece. Jde o úsek Ústí nad Labem – Střekov po státní hranici v délce 40,4 km, na který navazuje na německé straně úsek od státní hranice do Magdeburku s délkou 279,9 km. V této celkové délce 320 km má říční koryto přirozený spád, plavební dráha je pouze regulována, upravována bagrováním a lodní doprava závisí na okamžitém průtoku, který svou velikostí určuje hladinu a tedy splavnost řeky. Návrhy na výstavbu zdymadel v tomto úseku můžeme zaznamenat již v 70. letech 20. století, na pořad dne se ale dostala až počátkem let devadesátých.